Tiskové zprávy

14. březen 2016

Válka v Sýrii trvá již pět let. České organizace pomáhají jejím obětem.

Tisková zpráva

Válka v Sýrii trvá již pět let. České organizace pomáhají jejím obětem.

Praha, 15. 3. 2015. Dnes vstupuje válka v Sýrii do svého šestého roku. Šest českých humanitárních organizací upozorňuje na nutnost ukončit utrpení civilistů a najít dlouhodobější řešení syrské krize. Během války v Sýrii bylo podle organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) doposud zabito 400 000 lidí a dalších 70 000 lidí přišlo o život kvůli špatně dostupné zdravotní péči, nedostatku jídla a pitné vody. V současné chvíli potřebuje 13,5 milionu lidí v zemi humanitární pomoc.

Syrský konflikt, který se vznikl v důsledku násilného potlačení pokojných demonstrací proti režimu prezidenta Bašára Asada, jež započaly 15. března 2011, trvá již pět let. Jeho dopady na život civilistů, kteří zůstali ve své zemi, se v posledních měsících výrazně zhoršily v důsledku intenzivního bombardování režimních a ruských letounů a činnosti islámských radikálů včetně takzvaného Islámského státu. Začátkem letošního roku uzavřelo 17 států v Mnichově dohodu o dalším postupu v řešení válečného konfliktu v Sýrii a vyjednalo příměří platné od 28. února 2016. Klid zbraní se ale netýká boje proti radikálům z tzv. Islámského státu a Fronty An-Nusra. Toto příměří Syřanům mír nepřineslo a boje nadále pokračují. Mírové rozhovory budou od 14. března 2016 pokračovat v Ženevě.

„Situace v Sýrii je stále vážná. Do oblastí na severu země se uchylují tisíce lidí. V celé zemi je momentálně 6,5 milionu vnitřních uprchlíků, každý třetí Syřan je tak uprchlíkem ve vlastní zemi. Člověk v tísni tam pomáhá zhruba 200 000 lidí měsíčně. Kromě okamžité potravinové, materiální a finanční pomoci se soustředíme také na zprostředkování práce místním lidem, opravu škol a podporu učitelů. Snažíme se, aby místní děti chodily do škol, a přispíváme k obnově zdejšího trhu, samosprávy a infrastruktury, aby místní lidé nebyli dlouhodobě závislí pouze na humanitární pomoci zvenčí,’ uvádí Naďa Aliová, koordinátorka pomoci Člověka v tísni v Sýrii.

Příčiny migrační vlny

Více než kdy jindy potřebuje svět vidět opravdovou snahu o ukončení války v Sýrii. Přes 5 milionů lidí uprchlo do okolních zemí. Turecko, Jordánsko ani Libanon obrovský příval lidí nezvládají, Evropa není na vysoký počet příchozích připravená. Konflikt i jeho důsledky se dotýkají nás všech. Migrační vlna ale neustane, dokud budou trvat její příčiny, tedy především konflikty ohrožující nevinné obyvatelstvo. Proto je v zájmu nás všech, vlád i jednotlivců, abychom požadovali zastavení bojů v Sýrii a dodržování dohodnutého příměří.

Solidaritu je třeba projevit také se sousedními státy, kam lidé utíkají nejdříve. V Turecku jsou nyní podle údajů Evropské komise necelé 3 miliony syrských uprchlíků, v Libanonu přes 1 milion, v Jordánsku téměř 640 000 a v Iráku téměř 250 000 uprchlíků. „V jordánském uprchlickém táboře Za´atarí organizujeme mimo jiné vzdělávací a rekvalifikační kurzy pro mladé lidi. Uvědomujeme si, že lidé nemohou žít pouze z akutní humanitární pomoci. Po tolika letech je třeba dát jim také nějaký cíl a naplnění času, dát jim naději. Velký dík samozřejmě patří všem dárcům, kteří se do pomoci lidem ze Sýrie zapojili, bez nich by to nešlo,’ říká Jan Dus, ředitel Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, které působí v Jordánsku v uprchlickém táboře i mimo něj.

Jih Syrie Foto CARE 4Nepřístupná území

V Sýrii je i nadále řada míst obléhána. Do některých oblastí již pomoc putuje, například do Muadamije, kam je nyní vypravován třetí konvoj humanitární pomoci. „CARE do zpřístupněných oblastí distribuuje jídlo, teplé oblečení a dřevo na otop, organizuje také kurzy pro ženy. V zemi však stále žije 4,5 milionu lidí na těžko přístupných místech. Vyzýváme ke zpřístupnění oblastí jako je východní Ghúta či severní Homs a ukončení jejich obléhání,’ říká Jan Kejzlar z CARE ČR.

„Na pomoc Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce se loni muselo spolehnout 16 milionů Syřanů, působíme přitom takřka na 70 % syrského území. Myslím, že jen tato čísla ukazují, jak jsou dopady probíhající války pro civilisty drastické. Všichni, kteří mají možnost ovlivnit situaci v Sýrii, by měli svůj vliv použít k ukončení tohoto konfliktu,’ uvedl Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.

„Ve spolupráci s našimi syrskými partnery se soustředíme na zajištění potravinové a další materiální pomoci. Registrujeme rodiny v tíživé situaci a na základě toho poté rozdělujeme konkrétní humanitární pomoc. Poukázky na jídlo či oblečení se v partnerských centrech rozdávají individuálně, což je dobré jak pro bezpečnost, tak pro efektivitu a adresnost pomoci,’ přibližuje Benjamin Mlýnek, programový manažer pro Blízký východ Charity ČR.

Nedostatek financí

„Prostředky poskytnuté na humanitární pomoc výrazně pokulhávají za potřebami. Nedostatek možností zajistit si základní podmínky pro život v Sýrii a hostujících zemích pak nutí Syřany k riskantní cestě za lepšími podmínkami v Evropě,’ upozorňuje Zbyněk Wojkowski z ADRA ČR. V roce 2015 poskytli mezinárodní donoři 1,25 miliardy z 2,89 miliard dolarů potřebných na zajištění základních potřeb osob zasažených konfliktem v Sýrii.

Získání finančních prostředků na humanitární pomoc syrským uprchlíkům bylo cílem Mezinárodní dárcovské konference na podporu Sýrie a regionu, která se konala v únoru letošního roku. Česká republika se zavázala poskytnout v roce 2016 na pomoc syrským uprchlíkům 170 milionů korun.

Smutná statistika

Smrt a válečná zranění se staly v Sýrii denní realitou, umírá obrovské množství civilistů. Ženy a děti loni tvořily v některých oblastech 30 až 40 % obětí. Takřka normálním se stalo bombardování zdravotnických zařízení. Je proto nezbytné, aby bojující strany respektovaly mezinárodní humanitární právo, neútočily na civilní cíle a umožnily humanitární pomoc v obléhaných oblastech.

Občanská válka v Sýrii dopadá na všechny obyvatele země. 11,5 % populace bylo zabito nebo zraněno. Průměrná délka života klesla ze 70 let v roce 2010 na současných 55 let. Ceny v roce 2015 vzrostly o 53 %. 13,8 milionů Syřanů ztratilo zaměstnání a zdroj obživy.

Světové organizace u příležitosti výročí pěti let od vypuknutí konfliktu v Sýrii vyzývají k ukončení bojů a k solidaritě se Syřany.

FactSheets ke stažení:


6 českých humanitárních organizací společně připomíná smutné výročí – konflikt v Sýrii trvá již 5 let.

Více o činnosti jednotlivých organizací v Sýrii i v okolních státech sdělí zástupci těchto organizací:

Kontakty:

ADRA – Barbora Němcová, barbora.nemcova@adra.cz, 734 795 306
CARE – Ema Stašová, ema.stasova@care.cz, 734 358 008
Český červený kříž – Miroslava Jirůtková, jirutkova.miroslava@cervenykriz.eu, 777 144 278
Člověk v tísni – Monika Ticháčková, monika.tichackova@clovekvtisni.cz, 775 894 935
Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce – Michaela Stachová, stachova.spolu@diakonie.cz, 730 182 571
Charita ČR – Anna Matysková, anna.matyskova@charita.cz, 603 511 242

10. březen 2016

Živelní katastrofy jsou čím dál častější: Musíme zvyšovat odolnost lidí

9. března 2016, Praha: Nárazové řešení škod po cyklonu Winston nestačí. Je nutné zvyšovat odolnost obyvatelstva vůči čím dál častějším živelním katastrofám, upozorňuje CARE

Zatímco lidé na Fidži odklízejí sutiny po řádění tropické bouře Winston, musí se světová pozornost vedle humanitární pomoci zaměřit také na zvyšování odolnosti lidí vůči klimatickým šokům, říká mezinárodní humanitární organizace CARE.

„Počet obětí by byl ještě vyšší, kdyby na Fidži po poslední silné tropické bouři v roce 2012 nepřijali opatření ke snížení rizika katastrof,’ říká Jan Kejzlar, ředitel české pobočky CARE.

Divka z ostrova Yasawa na Fidzi pred hromadou naplavenin snimek z 27.2.2016. Foto Dylan Quinnell CARE
„Ale spoušť, kterou Winston napáchal, naznačuje, jak zranitelné je nejchudší obyvatelstvo vůči změnám klimatu. V současné době vzniká až 90 % přírodních katastrof v důsledku změny klimatu,’ uvádí Kejzlar a pokračuje: „Právě klimatické změny jsou zodpovědné také za sucha v Africe, v menším rozsahu pak i v České republice. S tím, jak se změnou klimatu stoupají globální teploty, můžeme v budoucnosti očekávat ještě extrémnější počasí.’

„Je to děsivá připomínka toho, co se stane každodenní realitou, pokud státy nezačnou plnit sliby, které daly na konferenci v Paříži. Tedy především udržet globální oteplování na 1,5 stupni Celsia,’ zdůrazňuje Jan Kejzlar.

Fidži byla první zemí, která ratifikovala dohodu v Paříži o změně klimatu, jen pár dní předtím, než tropická bouře zasáhla tamní ostrovy. Fidži patří k aktivním zastáncům celosvětového boje proti změně klimatu, spolu s dalšími zranitelnými ostrovními státy.

Nemůžeme jen lepit škody až potom, co katastrofa udeří. Humanitární společenství musí soustředit své úsilí na pomoc zranitelným lidem, aby se lépe připravili na katastrofy související s klimatem, a dokázali jim lépe odolat,‘ připomíná Kejzlar.

Ženy mohou hrát v tomto procesu klíčovou roli. „Poté, co na Filipínách udeřil tajfun Haiyan a cyklon Pam ve Vanuatu, se tamní ženy aktivně podílely na obnově svých komunit. Je velmi potřebné podporovat ženy, aby se stávaly vůdčími osobnostmi a zastávaly místní funkce nejen na Fidži, ale i v ostatních zranitelných ostrovních oblastech,’ vyzdvihuje Kejzlar roli žen v obnovném procesu po katastrofách i při prevenci.

Winston je jednou z nejsilnějších bouří, které byly doposud zaznamenány na jižní polokouli. CARE ve spolupráci s místním partnerem Live & Learn monitoruje úroveň ztrát na Fidži a podniká záchranné akce na podporu zdejších komunit.

Organizace CARE patří k předním světovým humanitárním organizacím. Pomáhá překonávat světovou chudobu a poskytuje pomoc v nouzi. Během své činnosti v 90 zemích světa klade důraz na práci s ženami a dívkami.

Kontakt pro média:
Ema Stašová CARE Česká republika mob.: (+420) 734 358 008 ema.stasova@care.cz

12. únor 2016

Klokani fandí vzdělávání v Nepálu

(Tisková zpráva)

Florbalová škola Bohemians se rozhodla podpořit vzdělávání v Nepálu. Klokani totiž neberou vzdělávání na lehkou váhu. Jejich florbalový oddíl se na výchovu mládeže dlouhodobě zaměřuje, hned 20 týmů z celkového počtu 29 je přihlášených do různých mládežnických kategorií.

CARE NL 630x380 2
Vzdělávání v Nepálu
, který v dubnu 2015 zasáhlo ničivé zemětřesení, podpoří Bohemians ve spolupráci s humanitární organizací CARE. Ta se obnově vyučování v Nepálu intenzivně věnuje od chvíle, kdy se zde podařilo překonat nejhorší škody způsobené živelní katastrofou. Bohemka chce vzdělávací projekt pod společným heslem BOHEMIANS WE CARE propagovat a získávat pro něj finanční podporu mezi svými příznivci a fanoušky.

„Jsme rádi, že můžeme do Nepálu poslat dobrou zprávu z České republiky o tom, že jsou tu fanoušci, kterým záleží na budoucnosti a vzdělávání dětí,’ říká ředitel české pobočky CARE Jan Kejzlar.

hch 19Nejbližší utkání Bohemians se koná před televizními kamerami v pondělí 15. února a florbalisté spolu s fanoušky se chystají v symbolickém balíku pomoci poslat do Nepálu speciální dárek. „Spolu s hráči a fanoušky podepíšeme náš dres a na Facebooku pak budeme sledovat, jak putuje do Nepálu,’ prozrazuje centr týmu Tomáš Kindl.

Obnovu vzdělávání v Nepálu můžete podpořit dárcovskou SMS v hodnotě 30 Kč ve tvaru DMS CARE na telefonní číslo 87 777 anebo darovat libovolnou částku převodem na účet 219 619 502/0300.
Děkujeme, že fandíte vzdělávání s námi!
Další informace naleznete na http://bit.ly/nepal-vzdelani, https://www.facebook.com/care.cz a http://bit.ly/fbs-bohemians-care.

Kontakt pro média:

CARE, z. s.: Ema Stašová, mob.: (+420) 734 358 008, ema.stasova@care.cz 
FbŠ Bohemians: Jakub Doubrava, mob.: (+420) 775 168 745, jakub.doubrava@fbsbohemians.cz


CARE Česká republika je humanitární a rozvojová organizace, založená v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami a dívkami.

V loňském roce působila organizace CARE v 90 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionům lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.

10. únor 2016

„Opomíjený jih Sýrie: Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc.”

 

„Opomíjený jih Sýrie: Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc.’

(Tisková zpráva humanitárních organizací CARE, NRC a FAO)

Humanitární organizace uvádějí: 88 % z válkou postižených Syřanů žije na jihu země v extrémní chudobě

Screen Shot 2016-02-10 at 13.11.19

Ammán/Praha, 8. února 2016: Nejméně 88 % domácností v jižní Sýrii žije v extrémní chudobě. Před vypuknutím válečného konfliktu to bylo pouze 5 %, uvádí nova zpráva humanitárních organizací CARE, Norská rada pro uprchlíky (NRC) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

„Zdroje obživy jsou na jihu Sýrie těžce poškozeny a jednorázové dodávky potravinové pomoci situaci nevyřeší,’ říká Jan Kejzlar, ředitel české pobočky organizace CARE. Ekonomice na jihu Sýrie kdysi dominovalo zemědělství, drobné podnikání a průmysl podporovaný dotacemi od syrské vlády. Bez vládní podpory a s nedostatečným přístupem k palivům, vodě a veterinárním službám je nyní zemědělství na pokraji zhroucení. V regionu, kde bylo přibližně 70 % z předkrizové pracovní síly zaměstnáno v zemědělství, z něj má momentálně primární zdroj příjmů pouhých 10 % místních.

Zpráva také uvádí, že průměrný měsíční příjem domácnosti klesl na 123 amerických dolarů a v případě ženských domácností dokonce ještě níže, na 90 dolarů. Mnohé z těchto domácností jsou závislé na finančních podporách. Rodiny již vyčerpaly své úspory a mnohým nezbylo než se uchýlit k půjčkám nebo nákupu potravin na úvěr.

Kvůli nedostatečnému přístupu k palivu byla pokácena nejméně polovina stromů a použita jako palivové dříví. Cena vody se zvýšila 10krát a cena hnojiv 20 krát. Navzdory tomu zpráva ukazuje, že v jižní Sýrii existují možnosti pro další strategické investice, využití hotovosti a poukazů, i pro podporu zemědělství.

Zpráva dále zjistila, že 87 procent dotazovaných domácností je příjemcem potravinové pomoci. „Jakkoli potravinová pomoc zlepšuje situaci rodin v krátkodobém horizontu, není udržitelná dlouhodobě. Proto je nutný posun směrem ke zvýšené soběstačnosti a stabilitě, což lze uskutečnit v mnoha oblastech, kde je konflikt méně aktivní,’ říká Kejzlar. „Domácnosti se spoléhají na místní trhy a soukromý sektor. Budeme-li podporovat více místních iniciativ, můžeme lépe stimulovat místní ekonomiku – a ta to zoufale potřebuje. Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc.’

Minulý týden se dárcovské vlády sešly v Londýně, aby diskutovaly o pomoci v Sýrii. Humanitární organizace chtějí i nadále prosazovat větší důraz na ochranu, vzdělání a živobytí. „Musíme zdůrazňovat nutnost lépe pomáhat lidem v průběhu vleklých krizí,’ vysvětlil Jan Egeland, generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC). „Syřané, a to zejména ti, kteří uvízli uprostřed války, potřebují vidět hmatatelné výsledky – mírové rozhovory a poskytování kvalitní pomoci. Zaměření na zlepšení jejich životních podmínek, které povede ke zvýšení soběstačnosti, nelze opomíjet ani v současné situaci.’

Poznámka k citované zprávě:

Výzkumná data zprávy byla shromážděna v období srpen–říjen 2015 prostřednictvím 1212 dotazníků, 25 skupinových diskusí a 63 rozhovorů s hlavními dotazovanými, v oblastech Dar’a a Kunejtra a byla navržena tak, aby rovnoměrně pokryla všechny agro-ekologické zóny v daných oblastech. Cílem bylo (1) porozumět současným strategiím zdrojů obživy k zajištění přístupu mužů a žen k příjmům ve venkovských a městských oblastech, a jak konflikt ovlivňuje ekonomiku domácností; (2) analyzovat dopad konfliktu na zemědělskou obživu, drobné podnikání a pracovní příležitosti; (3) porozumět dynamice trhu kritických systémů klíčových sektorů obživy.

zde!

tady!


Kontakt pro média:

Mgr. Ema Stašová mob.: (+420) 734 358 008 ema.stasova@care.cz


 

CARE Česká republika, spolek pro humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, byl založen v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami.

V loňském roce působila organizace CARE v 87 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionům lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.

17. leden 2016

Obléhaná Madaya: Jednorázové konvoje hladovějící Syřany nezachrání


(Tisková zpráva)

Mezinárodní humanitární organizace působící v Sýrii vyjadřují úlevu, že byl konvoj potravinové pomoci tento týden konečně dopraven do obléhaného syrského města Madaya, kde lidé umírají hladem. Pomoc je nyní dodávána také do dalších podobně postižených oblastí, včetně měst Fua’a a Kefraya. CARE však varuje, že pouze definitivní ukončení šestiměsíčního obléhání a záruka trvalého přístupu humanitární pomoci by krizi v těchto oblastech zmírnily.

Ve městě Madaya žije přibližně 42 000 lidí, kteří se stali vězni ve svém vlastním městě s omezenými dodávkami základních potřeb a cenami potravin stoupajícími každým dnem do astronomičtějších výšin. Podle OSN zajistí včerejší dodávka lidem jídlo přibližně na jeden měsíc, ale CARE varuje, že toto jednorázové povolení situaci nevyřeší, protože ve městě v současné době panuje šokující míra podvýživy. Madayjští lékaři uvádějí, že průměrný příjem výživy lidí zde klesl na 0,5 procenta z toho, co denně potřebuje zdravý člověk, a místní humanitární organizace hlásí, že více než 50 lidí zde již zemřelo hladem či v důsledku nedostatku lékařské péče. Civilisté ani nadále nesmějí opouštět obléhané oblasti a podle svědectví lidí uvnitř oblasti Madaya už nejméně osm lidí zemřelo při pokusu o pašování jídla do města. Zdejší poslední funkční nemocnice čelí vážnému nedostatku zdravotnického materiálu a desítky pacientů byly proto ponechány svému osudu.

Madaya je jednou z 15 oblastí v Sýrii, které se nyní nacházejí v obležení. Obyvatelům těchto oblastí je odpírána možnost opustit zbídačené území a humanitárním pracovníkům je znemožňováno dodávat na místo potraviny, léky, palivo a jiné důležité zásoby.

CARE, Handicap International, Oxfam, Save the Children a další humanitární organizace společně vyzývají všechny strany konfliktu k ukončení obléhání civilních oblastí a zajištění trvalého přístupu humanitární pomoci, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2258. Momentálně žije více než 4,5 milionu lidí v Sýrii v obléhaných nebo těžko přístupných oblastech. Lidé zde zoufale potřebují pomoc a ochranu, ale jejich dostupnost se stále zhoršuje.
Další informace naleznete na www.care.cz.

Kontakt pro média:
Mgr. Ema Stašová mob.: (+420) 734 358 008
ema.stasova@care.cz


CARE Česká republika, spolek pro humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, byl založen v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami.

V loňském roce působila organizace CARE v 87 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionům lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.

01. prosinec 2015

První den v Paříži: klima a terorismus

 

První den v Paříži: klima a terorismus jsou dvě největší globální výzvy


Praha / Paříž / 30.11.2015 20:00
– Projevy státníků dnes začala očekává konference Smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21). Konference byla zahájena minutou ticha za oběti teroristických útoků.

Řada řečníků upozornila, stejně jako Bohuslav Sobotka, na souvislost mezi terorismem a změnou klimatu. „Změna klimatu eskaluje napětí ve světě, tomu je třeba předejít. Představuje zásadní výzvu, na jejímž řešení je třeba spolupracovat,’ uvedl český premiér. Zopakoval české klimatické závazky, které vyplývají z klimatické politiky EU a přislíbil, že ČR bude dál pomáhat potřebným pomocí financování Zeleného klimatického fondu.

Francois Hollande v zahajovací řeči uvedl, že ‘boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit‘. Uzavření dohody o boji proti změnám klimatu se tak stává jednou z největších výzev současnosti.

Zásadní důležitost zastavení změny klimatu podtrhl Barack Obama. Podle jeho projevu ‘jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit‘.

Proto je podle německé kancléřky Angely Merkelové zásadní, aby výsledkem konference byla ‘dohoda ambiciózní, komplexní, spravedlivá a závazná‘. Stejná očekávání má k dohodě i Bohuslav Sobotka.

Neoficiálním heslem konference se stalo ‘pas de surprise‘ – žádná překvapení. Předsedkyně UNFCCC Christina Figueres i Laurant Fabius za pořádající Francii vyzvali, aby se vyjednávači soustředili na kvalitní dohodu a nepřicházeli stále s novými požadavky pro své zájmy.

‘Na smlouvu je třeba nahlížet jako na první globální krok k udržení stability klimatu. Je ale zásadní vykročit správným směrem. Dohoda samotná problém nevyřeší, ale pro další kroky je klíčová.’ podtrhla důležitost jednání Petra Honcová, koordinátorka Klimatická koalice.

„Pařížská konference bude v lepším případě znamenat konec začátku dlouhé cesty zbavování se závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu. Za úspěšnou ji bude možné označit tehdy, pokud přinese dohodu ambiciózní, spravedlivou, právně závaznou a otevře-li cesty, jak dosáhnout tolik důležitých 2 °C’ říká František Marčík, pracovník analytického centra Glopolis, který přímo na konferenci reprezentuje nevládní neziskové organizace.

Nevládní organizace dnes poprvé vyhlásily anticenu „Fosílie dne’ pro zemi, která je největší překážkou jednání. Získala jí překvapivě Belgie za neschopnost dohodnout se, během šesti let, na programu snižování emisí mezi regiony a vládou. „Příklad Belgie ukazuje přesně to, co od rozvinutých zemí na jednání nepotřebujeme.’ okomentoval cenu Wendel Trio z Climate Action Network se sídlem v Bruselu.

„Ocenění pro Belgii je varování i pro nás. Premiér sice řeční v Paříži, ale slíbený zákon, který sníží závislost na fosilních palivech, vláda stále nepředložila.’ dodala Petra Honcová.

________________________________________________________________________________
Kontakty:

Petra Honcová – koordinátorka Klimatické koalice
petra.honcova@ecn.cz
tel.: 605 276 909

Klimatická koalice zprostředkovává kontakty s účastníky jednání v Paříži z českých i mezinárodních nevládních organizací. Nabízí také kontakty na české organizace a experty.
Pravidelné zpravodajství z konference najdete na http://www.zmenaklimatu.cz
Sledujte také @KlimaKoalice a #CZCOP21 na Twitteru.

26. listopad 2015

70 let měníme životy – CARE slaví kulaté jubileum


(Tisková zpráva)

Pobočky organizace CARE po celém světě si připomínají svou bohatou historii a upozorňují na humanitární výzvy dneška.

Organizace CARE už 70 let usiluje o vymýcení globální chudoby a kulaté výročí slaví ve všech svých pobočkách na světě, od USA přes Českou republiku až po Austrálii. Připomíná si historii spjatou s filozofií balíků pomoci, jejichž prostřednictvím je distribuována nouzová pomoc všude tam, kde je potřeba. Na počátku přitom byla zdecimovaná poválečná Evropa a pomocná ruka podaná ze zámoří.

„Balíky CARE dnes představují prostředek, jak změnit svět,’ říká Jan Kejzlar, ředitel české pobočky CARE. Organizace kromě typických balíků proslula také průkopnickým přístupem v oblasti rozvojové spolupráce, ať už je řeč o zdraví matek v Asii a Latinské Americe, o podpoře vesnických spořicích skupin ve 26 zemích Afriky či bezprostřední pomoc po přírodních katastrofách kdekoli na světě.

„Jsme hrdí na to, co se CARE za sedm dekád podařilo vykonat,’ říká Kejzlar. „U příležitosti výročí si připomínáme pozitivní dopad naší činnosti, která byla umožněna prací našich předchůdců – právě díky ní můžeme pomáhat lidem po celém světě k soběstačnosti i dnes.’ CARE vznikla jako odpověď na krizi po druhé světové válce díky štědrosti řadových Američanů, kterým nebyla lhostejná situace v Evropě. „Naše taktika se během let proměňovala, ale i dnes pomáháme rodinám v nouzi z nejhoršího a zároveň posilujeme miliony lidí, kteří žijí v extrémní chudobě,’ vysvětluje Kejzlar.

Organizace CARE byla založena 27. listopadu 1945 v USA. Tehdy využila zbylé armádní balíky s jídlem, které byly poslány jako humanitární pomoc do Evropy, včetně tehdejšího Československa. Přes sto milionů balíků CARE se následně stalo příkladem solidarity. Balíky symbolizovaly pomoc v nouzi, bez výhrad, bez ohledu na národnost a náboženství. Po válce se záběr organizace rozšířil do Asie, Latinské Ameriky a nakonec také do Afriky. Na Cejlonu (dnešní Srí Lance) byly balíky přepravovány na hřbetech slonů, ve Finsku byly využity sobí spřežení a v Pákistánu zase velbloudi.

Současným cílem CARE je odstraňovat utrpení a vracet naději tam, kde se jí nedostává. Dnes CARE zajišťuje akutní pomoc při katastrofách a věnuje se také rozvojovým projektům. V jejich rámci přináší dlouhodobá řešení chudoby a posiluje zejména ženy a dívky, na nichž se chudoba podepisuje nejhůře, ale které mají zároveň ty nejlepší předpoklady pozvednout z bídy své rodiny i celé komunity. Organizace mimo jiné zajišťuje vzdělávání dívek v zemích jako Afghánistán, Nepál, Indie či Pákistán. Dospělým ženám pak zpřístupňuje cestu k drobnému podnikání, pořádá zemědělská školení a dbá také na účinnou osvětu mužů o genderově podmíněném násilí. V minulém roce organizace CARE působila v 90 zemích a pomohla více než 72 milionům lidí na světě.

Současným krédem mezinárodní sítě CARE je solidarita a pomoc k soběstačnosti. Obojí je v současné světové situaci více než na potřeba. „Budeme se dále měnit spolu s proměnlivým světem,’ říká Jan Kejzlar. „Ovšem nejlepší způsob, jak uctít minulost, bude rozšiřovat i nadále naši působnost.’

  

CZE-1948-CARE-005

BGR-HIST-CARE-046

CZE-HIST-CARE-008

6285262973 4fb0e144a9 o21422277402 61ec9655fa o 

 

 

 

 

 

   

Další informace a fotografie naleznete na zde!

  

Kontakt pro média:
Mgr. Ema Stašová
mob.: (+420) 734 358 008
ema.stasova@care.cz
www.care.cz


CARE Česká republika, spolek pro humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, byl založen v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami.

V loňském roce působila organizace CARE v 87 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionům lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.

22. říjen 2015

Nejdříve přišly monzunové deště a teď přichází zima. Šest měsíců po katastrofě v Nepálu lidé stále bojují o život!


(Tisková zpráva)

Káthmándú, 13. října 2015. Lidé v Nepálu přežili těžké období monzunových dešťů v provizorních příbytcích, ale stále jsou před nimi těžké zkoušky. Více než 2,8 milionu nepálských obyvatel čeká krutá zima. Mezinárodní humanitární organizace CARE se nejvíce obává o těhotné ženy a novorozeňata, která potřebují kvalitní bydlení, teplé oblečení a přikrývky.

20150805-L1040793„Nepál se stále ještě nevzpamatoval z devastujícího zemětřesení, které zemi před šesti měsíci postihlo.
V současné době, kdy končí období monzunových dešťů, je pro nás nejdůležitější, abychom těm nejpotřebnějším poskytli vše, co potřebují k přežití zimy,’ říká Jan Kejzlar z CARE Česká republika.

Humanitární organizace CARE poskytne lidem, kteří to nejvíce potřebují, tedy těhotným ženám, lidem s postižením a seniorům zimní balíky pomoci, které jim pomohou překonat zimu v teple. Balíky obsahují teplé oblečení a přikrývky. CARE také bude organizovat školení pro truhláře a zedníky o stavbě bezpečných příbytků.

Za posledních šest měsíců pomohla organizace CARE více než 130 000 lidí v těch nejzdevastovanějších oblastech Nepálu. CARE dále shání další zdroje financování ve výši téměř 300 milionů korun na projekty dlouhodobé obnovy země.

20150805-L1050071„Máme za sebou takzvanou krizovou fázi katastrofy a nyní vstupujeme do fáze rekonstrukční a rehabilitační. CARE v tomto ohledu spolupracuje s místními komunitami a pomáhá obyvatelům stavět domy a obnovovat živobytí. Vše probíhá na základě poskytování finanční podpory a zemědělské pomoci,’ vysvětluje Kejzlar.

Hlavním problémem v Nepálu i nadále zůstává bydlení. Většina lidí dosud žije v provizorních přístřešcích, které jsou z vlnitého plechu. Po skončení období monzunových dešťů se místní připravují na obnovu svých domovů tak, aby v nich mohli trvale bydlet. CARE spolupracuje s místními komunitami a obyvatelům v jejich činnosti pomáhá. Školí tesaře a zedníky, jak stavět bezpečné a odolné bydlení a poskytuje jim nářadí.

„Místní lidé stavějí domy podle tradičních způsobů. Chceme je naučit budovat bezpečnější konstrukce tak, aby jejich domy vydržely případné další katastrofy,’ říká Alexander Koclejda, expert CARE, který se specializuje na výstavbu v Nepálu.

20150804-L103020820150805-L104085720150805-L104096420150806-20150806- DSC452120150806-L1060834DSC 3785DSC 4130DSC 4409

20150805-L1050071
20150805-L1040793


 CARE Česká republika, spolek pro humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, byl založen v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami.V loňském roce působila organizace CARE v 87 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionů lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn či obnovu komunit po katastrofách.