Tiskové zprávy

11. říjen 2016

Hurikán Matthew: Rostoucí počet obětí, naprosté zoufalství v některých částech Haiti

Hurikán Mathhew na Haiti v číslech:

  • Hurikán si k 8. říjnu 2016 vyžádal 336 obětí.
  • Humanitární pomoc na Haiti potřebuje přes 750 000 lidí. Podle odhadů utrpělo škodu 1,3 milionu lidí.
  • V Jerémii, krajském městě jižní Haiti, bylo zničeno 80 % budov.
  • CARE poskytne humanitární pomoc 50 000 lidí. Doposud pomohla 10 tisíci lidí.
  • Od roku 2010 postihlo Haiti rozsáhlé zemětřesení, následované epidemií cholery, dvěma cyklóny, jednou tropickou bouří a dvěma úpornými suchy.

 

Počet obětí hurikánu Matthew, který se před několika dny prohnal přes Haiti, stále roste. Tisíce Haiťanů jsou v nouzi a potřebují humanitární pomoc. CARE je na místě a distribuuje ohroženým lidem pitnou vodu, jídlo, poskytuje dočasné přístřešky.

14. září 2016

Humanitární organizace CARE oslaví sedmdesátiny koncertem Beaty Hlavenkové

Humanitární organizace CARE si připomíná 70 let od svého založení. Česká CARE pořádá slavnostní večer jako poděkování svým partnerům, dárcům a příznivcům za podporu, kterou poskytují lidem v nouzi po celém světě.

15. srpen 2016

Desítky humanitárních pracovníků každý rok přijdou o život

Desítky humanitárních pracovníků každý rok přijdou o život
při pomoci druhým

(Praha, 17. srpna 2016) V pátek 19. srpna si připomeneme Světový humanitární den, jenž je věnován všem humanitárním pracovníkům, kteří pomáhají v rizikových oblastech. Jen v loňském roce bylo podle údajů The Aid Worker Security database zabito, uneseno nebo zraněno 287 humanitárních pracovníků, kteří při své práci pomáhali ostatním. Organizace sdružené ve FoRS – Českém fóru pro rozvojovou spolupráci proto společně s Českým červeným křížem považují za důležité na tento fakt upozornit a zároveň připomenout množství humanitárních krizí ve světě.

Vizual Svetovy humanitarni den 2016Humanitární situace ve světě se neustále zhoršuje, což dokazuje mimo jiné i množství nuceně vysídlených lidí. Podle údajů OSN v roce 2015 bylo na útěku celkem 65,3 milionu lidí, což je o 5,8 milionu více, než v roce předešlém a nejvíce od druhé světové války. Miliony lidí, kteří jsou zasaženi válečnými konflikty, přírodními katastrofami či epidemiemi, jsou odkázány na pomoc místních i zahraničních humanitárních pracovníků. Je to případ Sýrie, oblasti Čadského jezera, Jemenu, Jižního Súdánu a dalších oblastí, z nichž mnohé jsou decimovány válečnými konflikty, kde válčící strany neberou ohled na civilní obyvatelstvo ani humanitární pracovníky.

Obzvláště náročná je humanitární práce v oblastech sužovaných dlouhodobými konflikty. Například šestiletý syrský konflikt způsobil, že prakticky každý Syřan potřebuje pomoc. Obyvatelstvo je vyčerpané fyzicky, duševně, sociálně i ekonomicky. Zároveň je nutné zprostředkování cílené podpory jak vnitřním uprchlíkům v Sýrii, tak uprchlíkům nacházejícím se v ostatních zemích. Obtížné situaci tak čelí i humanitární pracovníci, kteří nemají kapacity pomáhat všem potřebným, kdo se na ně obracejí.

„Vleklá válka na Ukrajině, obléhání a cílené shazování bomb na civilní obyvatelstvo v Sýrii, činnost fanatických islamistů postihující především místní obyvatelstvo, miliony uprchlíků v Turecku, Libanonu, Jordánsku či Iráku znamenají pro humanitární organizace ohromnou výzvu a potřebu schopných a motivovaných lidí. Naše práce je přitom den ode dne nebezpečnější,’ říká ředitel Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička.

Mezinárodní humanitární právo je v místech ozbrojených konfliktů často porušováno. Humanitární pracovníci se až příliš často stávají terči útoků, které bývají opakovaně mířeny na civilní budovy, nemocnice a školy. „Červený kříž užívá kontaktů s aktéry ozbrojených konfliktů ve světě, aby je přiměl k respektování mezinárodního humanitárního práva chránícího především raněné, civilisty, zdravotnické a humanitární pracovníky. Přesto je dostupnost zdravotní péče i bezpečnost humanitárních a zdravotnických pracovníků v ohrožení,’ říká prezident ČČK Marek Jukl. „I v této situaci se nám daří poskytovat pomoc například na třech čtvrtinách území Sýrie. Utrpení má být mírněno pokud možno v místě vzniku,’ dodává.

Právě v místě vzniku konfliktů a krizí pracují světové humanitární organizace s místními komunitami tak, aby předcházely kritickým následkům a dalšímu utrpení místních obyvatel. Vedle poskytování okamžité humanitární pomoci se proto humanitární pracovníci věnují také posilování místních komunit, aby byly i přes tíživou situaci co nejdříve opět soběstačné. „Humanitární pracovníci CARE spolupracují s lokálními partnery, kteří mají zasvěcený vhled do situace a potřeb místních lidí. Věnují se nejohroženějším skupinám, k nimž patří zejména ženy a dívky. Například současná krizová situace v Jemenu či Jižním Súdánu však přístup k těm nejpotřebnějším lidem znesnadňuje,’ říká ředitel CARE Česká republika Jan Kejzlar.

Každý další útok na humanitární pomoc připravuje obrovské množství lidí v nouzi o přístup k životně důležité pomoci. Mezinárodní společenství se dohodlo, že uprostřed konfliktu se neútočí na ty nejbezbrannější a tyto dohody je třeba dodržovat.

České humanitární organizace oceňují, že navzdory některým verbálním útokům česká společnost humanitární pomoc podporuje a váží si i práce humanitárních pracovníků. „Česká vláda si uvědomuje zhoršující se humanitární situaci ve světě, a proto letos schválila navýšení peněz v rozpočtu na humanitární pomoc ze 73 milionů korun na 130 milionů pro příští rok. Domnívám se, že je potřeba ještě větší navýšení finančních prostředků, které by sloužily především jako prevence stávající migrační vlny, a budu o něj ve vládě usilovat,’ uvedl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Kontakty pro média:

ADRA, Lucie Dvořáčková, Lucie.Dvorackova@adra.cz, tel. 603 170 852
CARE Česká republika, Ema Stašová, ema.stasova@care.cz, tel. 734 358 008
Český červený kříž, Olga Šiková, sikova.olga@cervenykriz.eu, tel. 777 144 281
Člověk v tísni, Monika Ticháčková, monika.tichackova@clovekvtisni.cz, tel. 775 894 935,
Diakonie ČCE, Michaela Stachová, stachova.spolu@diakonie.cz, tel. 730 182 571
FoRS, Pavel Přibyl, pavel.pribyl@fors.cz, tel. 603 207 249
Charita ČR, Anna Matysková, anna.matyskova@charita.cz, tel. 603 511 242
Lékaři bez hranic, Iveta Polochová, Iveta.Polochova@prague.msf.org, tel. 773 348 358

03. červen 2016

Výstava Tváře pomoci zamířila do Českých Budějovic

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. My tam pořádáme výstavu!

CB2Ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou srdečně zveme na výstavu Tváře pomoci CARE, která prostřednictvím fotografií a příběhů představuje podoby humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Expozice je veřejně přístupná a nachází se ve druhém patře atria. Navštívit ji můžete v průběhu června kdykoli v otvírací době knihovny.

Kdy: 2. – 29. června 2016

Kde: Jihočeská vědecká knihovna (Lidická 1, České Budějovice), druhé patro atria


O výstavě

Putovní výstava Tváře pomoci CARE návštěvníky zavede například do Vietnamu za Otcem stromů, který sází mangrovníky, a předchází tak ničivým dopadům vichřic a záplav. Představí též příběhy silných žen a podporujících mužů z Ghany či Burundi, které ukazují, proč je důležité posilovat roli žen v chudých zemích a jak málo stačí, aby se mnohé změnilo k lepšímu. Výstava připomíná, že hlavním krédem každého rozvojového projektu by měl být důraz na pomoc k soběstačnosti. Jinými slovy učme hladovějící rybařit, nečiňme z nich jen pasivní příjemce ryb. Na závěr si návštěvníci výstavy spolu s Rinou z Bangladéše mohou říci: „Společnými silami můžeme něco dokázat!’

Kontakt pro média:

Mgr. Ema Stašová
mob.: (+420) 734 358 008, ema.stasova@care.cz

 

22. květen 2016

Vyzýváme politiky k rozhodnosti

„Očekáváme od Světového humanitárního summitu OSN posílený politický závazek a praktická opatření na ochranu žen a dívek před násilím.’

TISKOVÁ ZPRÁVA

Pět českých nevládních organizací vyzývá u příležitosti Světového humanitárního summitu OSN politiky k rozhodnosti.

místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Jan Kejzlar, ředitel české pobočky CARE doplňuje: „Od Istanbulu také očekáváme posílený politický závazek a praktická opatření na ochranu žen a dívek před násilím. Posilování ženských práv musí mít větší politickou podporu než doposud. CARE si u příležitosti summitu klade za cíl ztrojnásobit do roku 2020 své finanční prostředky na podporu žen.’

Organizace se shodují, že v souvislosti s uprchlickou krizí a s uzavřením balkánské migrační trasy je třeba společně zabránit zbytečné ztrátě dalších lidských životů, a to tlakem na ukončení ozbrojených konfliktů, prosazováním ochrany vnitřních i vnějších uprchlíků a dodržování mezinárodního práva, pomocí obětem konfliktů, politického útlaku a extrémní chudoby v místech, odkud pocházejí, bojem proti převaděčským mafiím, ale i záchranou těch, kteří se na nebezpečnou cestu vydají.

Šimon Pánek, člen oficiální delegace České republiky na summitu k tomu dodává: „Dostatečná, včas a dobře poskytovaná humanitární pomoc není jen otázkou morální povinnosti pomáhat těm, kteří pomoc nás, žijících v dostatku a jistotě, nezbytně potřebují, ale i nutný příspěvek ke stabilizaci situace v krizových regionech. Evropa je zaskočena množstvím uprchlíků, kteří zde hledají lepší budoucnost, také proto by měla masivně pomáhat lidem, které vyhání z jejich domovů nejen nebezpečí, ale také humanitární krize. Pokud jde o Českou republiku pak ochota veřejnosti přispívat na pomoc lidem v ohrožení i schopnosti českých nevládních organizací pomáhat jsou daleko před pozorností i finančním objemem, který česká vláda na humanitární pomoc věnuje. Je to škoda a podstatnější přihlášení se k naší části zodpovědnosti by ČR slušelo.’

Za klíčové z hlediska České republiky české organizace, které jsou na řadě krizových míst dlouhodobě aktivní a jejichž role je velmi kladně hodnocena, považují podporu navýšení finančních prostředků na českou zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, jejich lepší provazování a větší aktivitu České republiky při hledání společných řešení stávajících krizí.

Ředitel Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička uvádí: „Mezinárodní společenství nemůže jen reagovat na katastrofy. Musíme se snažit řešit příčiny krizí skrze prevenci jejich vzniku, podporou zmírňujících opatření a posilováním odolnosti komunit. Doufáme, že politici na summitu dojdou ke shodě, že řešením není jen nouzové reagování na humanitární krize ale dlouhodobý a strategický přístup,’ doplňuje.

Summit nabízí rovněž šanci k transformování struktury a kontroly současného humanitárního systému. Lukáš Laube, vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity ČR vysvětluje: „Mezinárodní charitní síť, Caritas Internationalis, bude na summitu zdůrazňovat nutnost přibrat při řešení humanitárních krizí do hry lokální partnery. Velcí donoři by měli navýšit prostředky investované do aktivit, které vznikají odspodu přímo v místě problému. Potřebujeme dlouhodobá partnerství s místními komunitami a tréninky, které je připraví na nenadálé události a jejich dopady.’

„Ačkoli je současná migrační krize v Evropě nejsledovanějším tématem, nesmíme zapomínat na krize mimo Evropu, které nemají takovou pozornost, jakou by si svojí závažností zasloužily. V Africe, Asii i Evropě jsme svědky ozbrojených konfliktů, mezietnických střetů a přírodních katastrof v důsledku klimatických změn. Také tyto problémy je nutné aktivně řešit,’ říká Jan Dus z Diakonie ČCE.

Kontakty:

  • ADRA: Hubert Topinka, hubert.topinka@adra.cz, 739 605 901
  • CARE ČR: Ema Stašová, ema.stasova@care.cz, 734 358 008
  • Člověk v tísni: Monika Ticháčková, monika.tichackova@clovekvtisni.cz, 775 894 935
  • Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce: Michaela Stachová, stachova.spolu@diakonie.cz, 730 182 571
  • Charita ČR: Anna Matysková, anna.matyskova@charita.cz, 603 511242
  • FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci: Pavel Přibyl, pavel.pribyl@fors.cz, 603 207 249

Poznámky:

22. duben 2016

ČR musí přidat ve snižování emisí.


ČR musí přidat ve snižování emisí. Novou příležitostí je zejména větrná energie

Pozítří začne ratifikace pařížské klimatické dohody

středa 20. dubna 2016

Česká republika musí na základě dohody o ochraně klimatu z prosince 2015 urychlit snižování emisí skleníkových plynů. V Paříži se 195 států včetně USA, EU, Číny, Indie či Ruska shodlo, že svět postupně ukončí závislost na fosilních palivech tak, aby průměrná globální teplota nevzrostla víc než 1,5 stupně Celsia. Současné závazky států jsou přitom pro naplnění přijatých cílů nedostatečné.

Vědecké závěry dnes na tiskové konferenci v Informačním centrum OSN v Praze popsal klimatolog Jozef Pecho z Akademie věd a dopad dohody na ČR komentovali další experti.

Hnutí DUHA zároveň zveřejnilo nové výpočty, jak do roku 2030 srazit českou závislost na fosilních palivech, respektive emise skleníkových plynů o 40 procent [1] a zároveň posílit ekonomiku a snížit účty rodin a podniků. Vláda by měla rozhýbat opatření k instalaci střešních solárních elektráren a výstavbu obecních větrných turbín. Měla by také odstavit staré a nepotřebné uhelné elektrárny, stabilizovat investice do zateplování domů, posílit energetickou efektivitu průmyslu či recyklaci odpadů.

Celou studii s šesti vybranými opatřeními infografiku zde.  

Využitím všech šesti příležitostí snížíme znečištění i posílíme ekonomiku:

  • vznikne přes 55 tisíc nových a stabilních pracovních míst (i se započítanou ztrátou pracovních míst v odstavených auhelných elektrárnách),
  • o 52 miliard korun ročně klesnou do roku 2030 škody na zdraví obyvatel díky nižšímu znečištění z uhlí, ropy, zemního plynu a spalování odpadů,
  • provozovatelům budov (firmy, školy, nemocnice) ušetří energetické renovace ročně za vytápění celkem 5,2 miliard korun, domácnostem klesnou výdaje za vytápění o 15,7 miliardy korun,
  • energetická náročnost české ekonomiky poklesne, což se projeví na růstu konkurenceschopnosti.

Revidovat se také musí klimatická a energetická politika celé EU. Shodly se na tom hlavy vlád členských států. Řada z nich aktivně usiluje o výrazné zvýšení cílů společné politiky do roku 2030. Příležitost bude při přípravě unijní legislativy na podporu obnovitelných zdrojů a energetické efektivity.

V pátek 22. dubna bude v New Yorku slavnostně zahájena ratifikace klimatické dohody. Více než 130 států avizovalo, že dohodu podepíše hned v úvodní den procesu, což by byl rekord v historii přijímání mezinárodních úmluv. Očekává se osobní účast vrcholných světových politiků. Za ČR se zúčastní ministr životního prostředí Richard Brabec. Také premiér Bohuslav Sobotka dříve uvítal přijetí dohody a deklaroval spoluzodpovědnost ČR za její naplnění.

Vláda učinila první krok ke snížení naší závislosti na dovozu ropy a plynu i na uhelných dolech, když letos 9. března schválila koncept tzv. antifosilního zákona a uložila přípravu jeho paragrafů. Zákon má stanovit cíl a tempo snížení fosilní závislosti. V Británii podobná legislativa úspěšně funguje už více než sedm let a řada evropských zemí ji následuje s podobnými zákony.

Michal Broža, pověřený řízením Informačního centra OSN, řekl:
‘Podpisový ceremoniál v OSN v New Yorku má jediný cíl: upřít na změnu klimatu znovu globální pozornost a připomenout státníkům, že Pařížskou dohodou jen začala dlouhá cesta konkrétních opatření. Víc než 130 avizovaných podpisů hned v první den ratifikačního procesu naznačuje, že jsou si státy své odpovědnosti vědomy.’

Jozef Pecho, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, řekl:
‘I přes mezinárodní úsilí trvající přes dvacet let koncentrace skleníkových plynů roste i nadále v atmosféře rychleji než kdykoliv za posledních 65 milionů let. Vědecké závěry poukazují na fakt, že závazky zemí světa ohledně redukce emisí CO2 dohodnuté v Paříži jsou příliš slabé na to, abychom se dokázali vyhnout oteplení o dva stupně Celsia. Rychlá klimatická změna a její stále horší dopady jsou toho v posledních letech svědectvím.’

Klára Sutlovičová, vedoucí programu energetika a změna klimatu analytického centra Glopolis řekla:
„EU i česká vláda se musí přestat tvářit, jako by žádná nová dohoda v Paříži nevznikla, a nesmí dál přešlapovat na místě. Japonsko, Čína, USA nebo třeba Chile masivně investují do čistých zdrojů. Šanci srovnat s nimi krok nabízí příprava nové unijní legislativy na podporu obnovitelných zdrojů.’

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Vláda dala zelenou přípravě antifosilního zákona. Ale situace už vyžaduje soustředit se zároveň i na konkrétní opatření. Zmíním jen pár vybraných – odstavení starých uhelných elektráren vyrábějících jen na vývoz, zvýšení recyklace odpadů či rozvoj obecních větrných turbín – to vše i další způsoby mohou srazit naši závislost na fosilních palivech o čtyřicet procent do roku 2030. Navíc vzniknou desítky tisíc nových pracovních míst, o desítky miliard ročně klesnou škody způsobované znečištěním a sníží se také účty domácností, firem a obcí za energie.’

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
‘Vítáme, že ČR se aktivně hlásí ke společenské zodpovědnosti a ratifikaci Pařížské dohody neoddaluje. Musí přijít ale další kroky: máme velký potenciál pro využití větrné a solární energie, je to zároveň jedinečná šance pro náš průmysl. V sousedním Německu je průmyslový sektor obnovitelných zdrojů již řadu let jedničkou v energetice a zaměstnává víc než dvojnásobek lidí než konvenční energetika. Dosavadní tuzemská státní politika je však nedostatečná, je nejvyšší čas na českou ‘Energiewende’, jinak nám vlak ‘energetické budoucnosti’ ujede definitivně.’

Jan Kejzlar, ředitel CARE ČR, řekl:
„Co změní klimatická dohoda v životě lidí v nejchudších zemích světa, které se potýkají s dopady změny klimatu v první linii? Nic moc okamžitě, ale podpis Pařížské dohody má symbolický význam. Potvrzuje, že se vlády zavazují změnit přístup a jsou ochotné řešit každodenní starosti lidí při zajištění obživy, zdraví a vhodného prostředí k životu. A to nejen u sebe doma!’


Kontakty:

Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Klára Sutlovičová, Glopolis, 702 145 177, sutlovicova@glopolis.org
Jozef Pecho, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., 605 034 497, pecho@ufa.cas.cz
Štěpán Chalupa, Komora OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Je tím myšleno 40 procent oproti současnému stavu, nikoliv oproti roku 1990. Krátce po roce 1990 emise skleníkových plynů v ČR výrazně poklesly (ze 195 milionů tun na cca 150 milionů), neboť zanikly neefektivní, zastaralé a zbytečné výroby. ČR je nyní vázána legislativou EU, která říká, že se emise skleníkových plynů musí snížit o 40 procent oproti roku 1990. Tento cíl je téměř splněn, ale vzhledem ke globálním cílům je nutné závazky posílit – jak v celé EU, tak v ČR.

21. duben 2016

Rok po zemětřesení v Nepálu: Chybí pitná voda, lékařská péče, školy


Káthmándú, 21. dubna 2016. Rok po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které zasáhlo Nepál 25. dubna 2015, je potřeba urychlit obnovu infrastruktury země, zdůrazňuje mezinárodní humanitární organizace CARE. Většina lidí, kteří přišli o své domovy, stále žijí v provizorních přístřešcích a nemohou se vrátit ke svému původnímu způsobu obživy.

Ženy a dívky bez půdy jsou v této situaci nejzranitelnější a my musíme dbát o to, aby byly zahrnuty do úsilí o obnovu. Jednou z hlavních priorit CARE je školit tyto ženy, aby si mohly najít zaměstnání a zajistit obživu svým rodinám,’ říká Kejzlar.

Zaměstnanci CARE společně s místními komunitami, vládními agenturami a spolky usilují o to, aby se Nepál mohl znovu postavit na nohy. Zároveň dbá organizace o to, aby do procesu mohly promlouvat místní komunity. „Funguje to takhle: zranitelné komunity si definují své potřeby a aktivně přispívají k jejich naplnění. CARE jim poskytuje technickou a materiální podporu, například při obnově vodních systémů, latrín a další infrastruktury,’ vysvětluje Kejzlar.

Patrick Ndungu, vedoucí humanitárního týmu CARE Nepál, dodává: „V následujících letech budeme komunitám pomáhat vybudovat si bezpečnější domovy. CARE bude vedle výstavby semi-permanentních zdravotnických zařízení obnovovat přístup k pitné vodě, opravovat poškozené vodní systému a pomáhat komunitám je opětovně vystavět.’

Den po zemětřesení, které srovnalo se zemí mnoho nepálských měst a vesnic distribuovala CARE stany coby dočasná přístřeší, hygienické potřeby (vložky, čističe vody, mýdla) a suché potraviny (nudle, rýže atd.). Během následujících měsíců zahrnovala činnost CARE i čtyři nejhůře postižené regiony: Gurkha, Dhading, Sindhupalchok a Lamjung. Díky příspěvkům dárců, ve spolupráci s vládou Nepálu pomohla CARE celkem 196 125 lidem a poskytla jim přístřešky, v zimě teplé oblečení a deky, osivo, domácí latríny a další potřebné věci.

CARE podpořila těhotné a kojící matky, zřídila pro ně přechodný porodní dům a poskytla porodní lůžka a resuscitační nástroje pro novorozence. Aby se předcházelo genderově podmíněnému násilí, byly vybudovány bezpečné zóny pro ženy, které poskytují poradenství a další podporu.

K dnešnímu dni vybrala CARE na pomoc Nepálu 26,3 milionu dolarů, potřebuje však získat ještě dalších 13,7 milionů, aby pokryla všechny své cíle. „Zkušenosti CARE z humanitárních prací po celém světě ukazují, že obnova komunit a rekonstrukce po tak rozsáhlé katastrofě vždycky trvají. Našim hlavním cílem je nyní pomoci lidem, hlavně ženám a dívkám, postavit se zpátky na nohy, začít znovu vydělávat a znovu vybudovat domovy,’ říká Jan Kejzlar.

Další informace naleznete na www.care.cz.

Kontakt pro média:
Mgr. Ema Stašová mob.: (+420) 734 358 008 ema.stasova@care.cz


CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami. V loňském roce působila organizace CARE v 95 zemích po celém světě, kde pomohla více než 65 milionům lidem v rámci 890 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.

17. duben 2016

V Jemenu zuří humanitární krize, CARE pomáhá ohroženým dívkám

(Tisková zpráva)

Praha, 14. 4. 2016. Malá Azahar chodí v Jemenu nedobrovolně „za školu’, každé ráno podniká několikakilometrovou pouť pro vodu. A v patách jí kráčí 20 milionů žen a dívek, jejichž rodiny v Jemenu také čelí nedostatku vody. V zemi už rok zuří válečný konflikt, v jehož důsledku bylo zničeno obrovské množství vodních zdrojů. Ženy a děti se proto s těžkými kanystry vypravují na úmorné putování po vyprahlých cestách, které leckdy trvá i několik hodin. Humanitární organizace CARE nyní v Jemenu opravuje vodní zdroje a zajišťuje cisterny, aby jim cestu ke zdroji vody zkrátila a ulehčila. „Dívky by neměly chodit pro vodu, ale do školy,’ poznamenává ředitel české pobočky CARE Jan Kejzlar. 
CARE NL 630x380 7-4-2016
V Jemenu vypukl konflikt v březnu 2015 a jeho konec je stále v nedohlednu. V současné době je Jemen z hlediska humanitární pomoci nejpotřebnější zemí na světě. Pomoc zde potřebuje 82 % obyvatelstva, které čelí zničeným rozvodů vody, přerušeným dodávkám potravin, nedostatku paliv i přístupu k lékařské péči. Z toho důvodu muselo už 2,5 milionu lidí opustit své domovy. Konflikt v Jemenu si doposud vyžádal 6000 obětí.

CARE se vedle potravinové pomoci a oprav vodních zdrojů v Jemenu věnuje také podpoře žen a dívek, které vzhledem ke zdejším podmínkám patří k silně ohrožené skupině obyvatel. Od loňského roku stoupl počet výskytů genderově podmíněné násilí v zemi o hrozivých 70 %. CARE se specializuje na pomoc ženám k ekonomické soběstačnosti, a proto v Jemenu mj. umožňuje starším dívkám začít s drobným podnikáním a zlepšit tak situaci svých rodin. Takto organizace do začátku pomohla i devatenáctileté Shymae, která podomácku vyrábí tradiční parfém Bakhoor a následně jej prodává. To její rodině velmi pomáhá. Vždyť od propuknutí konfliktu má více než 50 % zdejší populace potíže sehnat jídlo a každému osmému dítěti hrozí podvýživa. „Peníze od CARE mi změnily život, můžu teď podporovat svou rodinu,’ říká Shymaa.

CARE se na pomoc mladým lidem v Jemenu zaměřuje také proto, že 70 procent obyvatel je mladších 21 let. Nezaměstnanost byla v Jemenu vysoká už před konfliktem, ale nyní číslo vystoupalo ještě výš. A bez pracovních příležitostí jsou mladí lidé vystaveni obrovskému nebezpečí, mimo jiné stoupá i náchylnost k násilným a kriminálním činům. Edrees Al-Qadasi, který jemenský projekt CARE vede, dodává: „Mladí si potřebují uchovat naději, ta je stejně důležitá jako první pomoc nebo záchrana života. Našim cílem je, aby lidé mohli žít normálně, nikoli ze dne na den a záviset přitom na pomoci zvenčí.’ Celkově CARE v Jemenu plánuje pomoci 650 000 lidí a zatím se podařilo shromáždit polovinu potřebných prostředků. CARE věří, že se zbývající peníze podaří získat i díky podpoře českých dárců.

Další informace naleznete na www.care.cz.

YEMEN FACTSHEET ke stažení zde!

Kontakt pro média:
Mgr. Ema Stašová mob.: (+420) 734 358 008 ema.stasova@care.cz


CARE Česká republika, spolek pro humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, byl založen v roce 2007 jako pobočka mezinárodní konfederace CARE International. CARE je jednou z hlavních mezinárodních humanitárních organizací bojujících s chudobou, a poskytujících pomoc při mimořádných událostech. CARE klade zvláštní důraz na práci s ženami.

V loňském roce působila organizace CARE v 87 zemích po celém světě, kde pomohla více než 97 milionům lidem v rámci 927 programů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, boj proti hladu, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn, či obnovu komunit po katastrofách.