26. březen 2020

Zdravotní sestra v Sierra Leone bojuje proti šíření viru COVID-19

Zdravotní sestra Rosaline. Snímek: Shantelle Spencer / CARE Sierra Leone

Rosaline je zdravotní sestra v Sierra Leone ve zdravotnickém zařízení Kakoya, jehož je CARE partnerem. Když byla mladší, přihlásila se v CARE jako dobrovolnice. Své odměny za dobrovolnickou práci využila ke studiu na zdravotní sestru. Při propuknutí epidemie Eboly v roce 2014 bojovala proti nákaze v první linii. Dnes je jednou z hlavních iniciátorek snahy o zastavení šíření viru COVID-19 ve své komunitě.

Jaká je aktuální situace v Sierra Leone? Bojí se lidé?

Situace není jednoduchá. Lidé se strachují. Snažíme se připravit se co nejlépe na příchod epidemie. Úřady a vláda nám pomáhají, všichni se bojíme. V Guinee, která s námi přímo sousedí, jsou již potvrzené případy nákazy.

Jak se připravujete?

Zřídili jsme stanice na mytí rukou na všech veřejných místech, ve školách, zdravotnických centrech, na náměstích, všude. Snažíme se lidem vysvětlit, že si nemají podávat ruce. Většina veřejných shromáždění je zrušena. Celá země se zastavila. Prevence infekce je teď hlavním cílem. V našich zdravotnických centrech aplikujeme Infection Prevention Control (IPC) protokoly. Nosíme masky a roušky, nedotýkáme se pacientů, neustále jim měříme teplotu a pravidelně si myjeme ruce. Soustředíme se na aktivní pomoc a zapojení komunit.

Jak zapojujete komunity? Jak si budujete u lidí důvěru?

Každý den dojedu na motorce k povodí řeky, kde se scházejí místní lidé. Sednu si s nimi a snažím se jim vysvětlit, co je to virus COVID-19, a jak se můžou bránit proti nákaze. Občas jsou váhaví a nedůvěřiví, ale ve chvíli, kdy jim vysvětlím situaci více do hloubky, změní názor. Narodila jsem se v této oblasti, všichni mě znají a vědí, že bych jim nelhala, když říkám, že dodržovat hygienická opatření je v tuto chvíli velmi důležité.

Co konkrétně máte v plánu, až se virus dostane do vaší země?

Nejdříve implementujeme náš plán prevence šíření nákazy. Máme však nedostatek ochranných pomůcek, nějaké množství jsme již obdrželi od CARE, ale to bohužel zdaleka nestačí na to, abychom se mohli chránit.

Zdravotní sestra Rosaline. Snímek: Shantelle Spencer / CARE Sierra Leone

Čeho se bojíte nejvíce? Jaký je podle vás nejhorší možný scénář?

Bojíme se, že jakmile se objeví první případy nakažených zde v Sierra Leone, budeme to právě my, zdravotní pracovníci, kdo se nakazí jako další. V tu chvíli nebude nikdo, kdo by se o nemocné postaral.

Osobně se této nemoci velmi obávám. Je to jen pár let zpátky, co v zemi propukla Ebola. Nyní přichází nový virus a my nevíme jistě, co od toho čekat.

Také se bojíme toho, že neseženeme dostatek sponzorů a mezinárodní pomoci. Celý svět bojuje proti této nákaze, všichni mají co dělat se zlepšováním situace v zemích, kde se nacházejí. Opravdu se velmi obáváme toho, že se nákaze nedokážeme ubránit.

Co jste se naučili během poslední epidemie Eboly? Je možné aplikovat tyto zkušenosti na aktuální situaci?

Během epidemie Eboly jsem pracovala v této nemocnici. Nejdůležitějším pravidlem bylo neustálé mytí rukou. Také bylo potřeba všechny nakažené dostat do nemocnic, nenechávat je v komunitách, kde by mohli nákazu dále šířit.

Jako zdravotnický pracovník jsem se naučila, jak důležité je dodržovat stanovená opatření – nedotýkat se pacientů a okamžitě hlásit doktorům, jakmile se u někoho objeví symptomy nemoci. Také jsem pochopila, jak nesmírně důležité je, aby každý jednotlivý člověk v naší komunitě věděl, jak se má v době epidemie chovat. V neposlední řadě bylo stěžejní zprostředkovat lidem podmínky, ve kterých se mohou nemoci efektivně bránit, tedy zajistit stanice na mytí rukou a podobně.

Je něco, co byste poradila zdravotním pracovníkům, kteří bojují s virem COVID-19 po celém světě?

Během Eboly zemřelo mnoho našich zdravotnických pracovníků. Moje rada je, aby mysleli také na své zdraví, starali se o sebe a udělalo vše proto, aby byli před virem chráněni. Je potřeba dodržovat všechna nařízení a nenechat se strhnout situací.

Proč jste si vybrala práci v přední linii v boji proti šíření nemocí?

Rozhodla jsem se, že budu zdravotní sestra ve chvíli, kdy můj otec onemocněl a následně zemřel. Věděla jsem, že chci udělat vše proto, aby lidé zbytečně neumírali a aby naše komunita byla v bezpečí.

 

Zpátky k přehledu