10. prosinec 2015

Závěry sympozia „Udržitelný rozvoj v kontextu klimatických změn – we CARE“

(Tisková zpráva)

CARE Česká republika uspořádala ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou v rámci programu Globální rozvojové vzdělávání a osvěta, s Nadací Partnerství a Business Leader Forum jednodenní sympozium „Udržitelný rozvoj v kontextu klimatických změn – we CARE“. Sympozium se konalo 15. října 2015 v Brně v prostorách Otevřené zahrady v Brně a přineslo řadu podstatných závěrů.

IMG 1233V úvodní řeči připomněl Jan Kejzlar, ředitel pořádající organizace CARE Česká republika, slova generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna: „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může odstranit nejhorší dopady globálního oteplování.“ Kejzlar dodal, že účelem sympozia je hledat způsoby, jak se generací, která odstraní chodbu a globální oteplování, skutečně stát.

„Změna klimatu, rozvoj, budoucí prosperita nebo úpadek jsou neoddělitelně propojeny,“ nastínil Jiří Koželouh z Hnutí Duha krédo Klimatické koalice, tvořené humanitárními a ekologickými organizacemi. Řešení klimatických změn v českém kontextu vidí koalice v dalším útlumu těžby a spalování uhlí, přijetí antifosilního zákona a rozvoji obnovitelné energie v Česku i rozvojových zemích. IMG 1236Ekologické inovace by rozhýbaly nová odvětví ekonomiky a zároveň využily potenciálu tradičního průmyslu,“ řekl Koželouh. Ekologická opatření v tuzemské energetice by navíc snížila závislost České republiky na dodávkách od států, které nedodržují lidská práva, jako je Ázerbájdžán či Turkmenistán. Koželouh dále zdůraznil, že ekologické energii je nakloněna většina české společnosti. Naše uhlíková stopa, která činí 11 tun CO2 na hlavu a rok, je vysoko nad průměrem EU (7,3 tuny) a překonává i Čínu (7,4 tuny). „66 % lidí v ČR si přitom přeje snižování exhalací skleníkových plynů,“ uvedl Koželouh s odkazem na průzkum vedený společností Factum Invenio.

IMG 1241O principech udržitelného rozvoje v kontextu Sustainable Development Goals (SDG´s) promluvil Petr Lebeda z Glopolisu. Nově přijatých 17 cílů udržitelného rozvoje prosazuje propojení ekologie a rozvojové spolupráce, zejména zelenější ekonomiku, vymýcení chudoby a různých forem diskriminace. „Rozvojová spolupráce nebude dlouhodobě věrohodná bez výrazných reforem doma. Potřebujeme integrovaná řešení, spolupráci napříč obory a společenskými sektory,“ upozornil Lebeda a dodal, že cíle udržitelného rozvoje je nutné integrovat do připravované národní rozvojové strategie ČR. Centrální roli by v této integraci měl hrát Úřad vlády. Důležitá je dle Lebedy též komunikace s veřejností. „Je třeba vysvětlovat, že udržitelný rozvoj není jen environmentalismus, ale otázka komplexního řešení budoucnosti lidstva,“ řekl Lebeda. Nezastupitelná je při rozvoji nového přístupu také role kultury a vzdělání: měly by vést k otevřenosti, ochotě začleňovat a vyvažovat klíčové rozměry našich životů.

IMG 1238V rámcipanelu o udržitelném rozvoji v businessu vysvětlila Veronika Hermanová z Business Leaders Forum pojem CSR (Corporate Social Responsibility) neboli společenskou odpovědnost firem: „Je to závazek chovat se v rámci fungování firmy odpovědně k prostředí i společnosti, v níž firma podniká.“ Odpovědné podnikání propojuje ekonomický a sociální rozvoj s ekologickým přístupem a firmám přináší přímé finanční úspory v podobě až čtyřikrát rychlejšího zisku. Důležitými přínosy společenské odpovědnosti jsou jasné odlišení na trhu, dobrá reputace firmy a důvěra zákazníků, kteří si v případě odpovědného výrobce neváhají připlatit i 20 % navíc. Rovněž zaměstnanci prokazují své společensky odpovědné firmě vysokou loajalitu.

Marie Dohnalová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy hovořila o sociálním podnikání a připomněla, že české firmy nejsou k sociálnímu podnikání dostatečně motivované, protože zde chybí právní ukotvení. To je nedostatek české legislativy, který by měl být napraven. Konceptu fair trade se věnoval Stanislav Komínek z organizace NaZemi. Uvedl, že organizace by měly dbát na to, aby férový obchod podporovaly v každém aspektu své činnosti – například i tím, že budou ve svém provozu využívat fairtradovou kávu nebo nakupovat etické propagační trička a bavlněné tašky.

„Půdu si půjčujeme od dětí,“ zahájila Anna Čarková, manažerka MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, panel o udržitelnosti v místním rozvoji a zdůraznila tak zásadní význam srozumitelné osvěty v této oblasti. Udržitelný rozvoj totiž pro obce neznamená jen dobrý pocit z ekologického chování, ale zlepšuje rovněž možnost integrace a občanské pospolitosti, umožňuje sdílet dobré nápady. V rámci panelu dále debatovala Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica, či Jan Symon, starosta Ostopovic, který představil ekologické projekty realizované v malé obci ovlivněné velkou městskou aglomerací. Carmen Aquilarová, představitelka svazu žen Ekvádoru, hovořila o tíživých dopadech těžby ropy na život obyvatel v ekvádorské Amazonii. „Takto nešťastně může dopadnout snaha o rozvoj, pokud do ní nemohou zasahovat místní lidé,“ prohlásila Aquilarová. Řeč byla také o konkrétních pozitivních příkladech: například o moštárně v Hoštětíně, která malé obci přináší pracovní místa, zpracovává regionální peníze, jež tak zůstávají v regionu, podporuje místní pěstitelství a předchází rušení sadů. „Prezentace dobrých příkladů je důležitá. Zbavme lidi skepse a ukažme jim perspektivu,“ shrnul svou zkušenost z malé obce starosta Jan Symon.

V části věnované rozvojové spolupráci České republiky se účastníci seznámili s výzkumem o genderu v rozvoji Radky Lacinové. „Gender je v rozvoji přítomen často jen formálně. I hloubkový vrt má dle České rozvojové agentury přispívat k rovnosti mužů a žen,“ poukázala Lacinová na vyprázdněné normy. „V české rozvojové spolupráci chybí v oblasti genderu systematičnost, je to způsobeno i nedostatečnými kapacitami,“ řekla Lacinová. Rovnoprávnost je přitom závazek přijatý na mezinárodní i vládní úrovni a ženy i dívky představují v zemích globálního Jihu znevýhodněné skupiny, které je potřeba posilovat. Lacinová doporučuje důkladnou analýzu situace, stanovení konkrétních cílů a indikátorů, jež by umožnily lepší monitorování situace.

Paternalistický přístup do rozvoje nepatří. Neměli bychom ‚pomáhat‘ k pasivitě, ale spolupracovat a vést k odpovědnosti,“ prohlásila Pavla Kotíková z Ekumenické akademie. S kolegou Janem Májíčkem hovořili o nutnosti správně zvoleného přístupu, zahrnující i rétoriku, přičemž klíčovými slovy rozvojové spolupráce by měla být spolupráce, odpovědnost a spravedlnost. Představili také příklady dobré praxe solidární ekonomiky a obchodu fair trade v Čechách, například projekt Pražská škola alternativ nebo kampaň Za férové banány.

Úspěšnou decentralizovanou rozvojovou spolupráci přiblížil Robert Zeman ze Svazu měst a obcí.V současnosti je do rozvojových aktivit zapojeno 11 obcí SMO, existuje zde také skupina 9 Fairtradových měst. Obce nejčastěji spolupracují se zeměmi východní Evropy a Balkánu formou jednorázových projektů, ať už jde o výměnu expertů mezi Pardubicemi a Běloruskem, zřizování telekomunikačních a vodovodních sítí v Srbsku pod vedením obce Čermná nad Orlicí nebo litoměřickou podporu fair trade v Malawi. „České obce mohou nabídnout zkušenosti z transformačního procesu, roli hraje také kulturní blízkost se zeměmi Východu – řeší totiž obdobné problémy jako my,“ uvedl Zeman. Silné stránky českých obcí jsou dle Zemana fiskální politika, veřejná doprava, zdraví a sanitace, krizové řízení či odpadové hospodářství. V těchto odvětvích mohou tedy obce v rozvojové spolupráci působit nejefektivněji.

Radovan Dluhý-Smith z Katedry rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci na závěr představil různé možnosti pojetí rozvojové spolupráce a varoval před dominantní modernizační teorií, jejíž teze zní, že chudobu vyřeší ekonomický růst a technologický pokrok. Dluhý-Smith dodal, že lépe se osvědčily metody „bottom-up approach“, které vycházejí z konkrétních potřeb daných komunit měst a vesnic, kde je rozvojová spolupráce realizována.

Sympozium We CARE v bodech

  • Cíle udržitelného rozvoje je nutné integrovat do připravované národní rozvojové strategie ČR. Centrální roli by v této integraci měl hrát Úřad vlády.
  • Potřebujeme integrovaná řešení, spolupráci napříč obory.
  • Je nutné právně ukotvit sociální podnikání a firmy vést ke společenské odpovědnosti.
  • Komunikace s veřejností a osvěta hraje klíčovou roli.
  • Prezentace dobrých příkladů je důležitá. Nahraďme skepsi perspektivou.
  • Paternalismus do rozvoje nepatří. Nikoli ‚pomáhat‘ k pasivitě, ale spolupracovat a vést k odpovědnosti.
  • Je třeba vycházet z konkrétních potřeb daných komunit měst a vesnic, kde jsou projekty realizovány.
  • Nepodceňujme roli rovnoprávnosti mužů a žen v rozvojové spolupráci, rovnoprávnost zde nesmí být jen vyprázdněným pojmem.
  • Posilujme decentralizovanou rozvojovou spolupráci na úrovni obcí. Její hlavní přínos spočívá v rovině poučených, jednorázových projektů.
  • Role místních lidí je v udržitelném rozvoji nenahraditelná, proto by vždy měli mít možnost se zapojit.

Prezentace mluvčích jsou k dispozici zde: bit.ly/prezentace-we-care.

Další informace o Sympoziu naleznete na bit.ly/sympozium-care.

Kontakt pro média:
Mgr. Ema Stašová
mob.: (+420) 734 358 008, ema.stasova@care.cz

Tento projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

 

Mediální partneři


Mediální partneři 



 

Zpátky k přehledu