07. srpen 2014

Uvíznout v Bentiu


Sandra Bulling, koordinátorka pro média a komunikaci, CARE International


Minulý týden jsem měla velký strach z toho, že jsem uvízla. Ne v dopravní zácpě, ani v práci v kanceláři – ale v Bentiu. Kde?

V Bentiu, v malém městě v Jižním Súdánu. Ve městě, které za posledních šest měsíců zažilo drastické boje a strašné masakry. Odkud uprchlo odhadem 50.000 lidí do tábora mírových sil OSN. Bentiu je místo, kterého jsem se bála, že jsem v něm uvízla.

250714 FLOOD004 N37A2141Pršelo celou noc. A když tu prší, na zemi začnou téct nekonečné potoky červeného lepkavého bahna a malá bílá letadla Cessna zde nemohou přistávat, protože by se zabořila do měkké země a zůstala by v ní doslova přilepená.

Když jsem ráno otevřela dveře mojí buňky (jednoznačně připomíná přepravní kontejner), déšť tiše padal z tmavě šedé oblohy. Kromě zvuku dešťových kapek ze střechy buňky jsem slyšela jen pískaní rodinky mangust, které byly na lovu hadů, schovaných pod zvýšenou podlahou mého kontejneru. Kobry, černé mamby – příbytek humanitárního pracovníka obývají nejen lidé, ale i hadi.

10527360 10152642881089489 2415334167984992108 nJak slunce stoupalo po obloze, naskytl se mi smutný pohled. Všechno bylo po dešti zaplavené. Bláto bylo hluboké tak, že se do něj člověk bořil až nad kotníky. Jakýkoliv pohyb bez holínek byl naprosto nemožný.

Čistila jsem si zuby ve špinavé latríně, respektive v umývárně, jak se tomu místu říká v oficiálním jazyce OSN, a sledovala přitom pár hnědých brouků, kteří přes noc našli smrt v zatopeném umyvadle. Pomyslela jsem si, že už déle nezvládnu tyto hrozné podmínky. Bahno. Špinavé latríny. Supi sedící na vrcholu lamp.

Pak jsem se rozhlédla kolem sebe a uvědomila si, že v táboře je asi 50.000 lidí, kteří takový luxus jako já – možnost odchodu z tábora v Bentiu – proste nemají. Každý kdo sem přišel, hledal bezpečí. Ti kdo odtud odcházejí, vycházejí jen proto, aby našli dřevo na oheň, nebo sehnali nějaké potraviny. Tuto práci dělají především ženy, protože jim hrozí ‘pouze’ znásilnění, a ne zabití. Mnoho lidí, kteří zde našli úkryt, ztratili členy rodiny, přátele, či kolegy v bojích, které začaly v prosinci. Zde mohou žít v bezpečí před násilím, ale i zde jsou bohužel v přímém ohrožení nemocemi a traumatem z násilí.

250714 FLOOD005 N37A2273
Když jsme procházeli táborem, plavaly splašky ve výši mých kotníků. CARE provozuje v Bentiu dvě kliniky a průjem je hlavním zdravotním problémem i v obdobích sucha. Ostatní části Jižního Súdánu již oznámily vypuknutí cholery. V Bentiu jsme proti choleře vybudovali preventivní zdravotní středisko. Obávám se ale, že po těchto dnech v našich klinikách prevenci nahradí opravdový boj s touto chorobou. Naše centrum pro výživu bylo také zaplaveno. Podvyživené děti a jejich matky tam v ten den bohužel nenašli žádnou pomoc.
V tom okamžiku jsem se dokázala přenést přes moji chvilku sebelítosti. Trávila jsem v táboře v Bentiu jen dva dny, zatímco uprchlé rodiny jsou tam už i několik měsíců – a nikdo neví, jak dlouho tam ještě zůstanou. Bez možnosti vrátit se domů.

Zatímco já jsem konečně mohla odletět v helikoptéře, moji kolegové zůstali v Bentiu. Slovy nedokážu vyjádřit můj hluboký obdiv k nim a ke všem ostatním humanitárním pracovníkům, kteří jsou tam každý den a poskytují péči a pomoc všem, kteří ji potřebují. Lidem, kteří pracují přes nepřízeň počasí celé dny, od rána do večera, jen aby zabránili vypuknutí epidemie. Těm, kteří zachraňují podvyživené děti, očkují, obvazují rány, vyšetřují a léčí nemocné lidi. Těm, kteří v táboře pracují proto, aby se místní hrozné životní podmínky staly alespoň trochu snesitelnější. Patří jim obdiv a velké díky za jejich oddanost této práci!

https://www.flickr.com/photos/carecz/sets/72157646331999474/

Konflikt v Jižním Súdánu vypukl v prosinci 2013. Od té doby uteklo ze svých domovů 1,5 milionu lidí; nechali za sebou všechno co měli. Mnoho vysídlených hledá útočiště v přeplněných táborech OSN, jako je ten v Bentiu. CARE International a další organizace neúnavně poskytují lékařskou péči, výživu pro podvyživené děti, hygienické služby, potraviny a jinou pomoc.

Zpátky k přehledu