25. listopad 2015

Syrští uprchlíci v Jordánsku: Musíme bojovat o přežití.

Malý byt v polorozpadlém domě v jordánském Ammánu má jen dva malé pokoje, jejichž jediným zařízením jsou tenké matrace na zemi. Nadir (35 let) a jeho manželka Hamida (29 let) mají šest dětí. *Sabri, nejstarší syn, má 9 let, nejmladší dceři Sharifě jsou jen dva měsíce. Rodina má 3 syny a 3 dcery, z nichž jen nejmladší Sharifa se narodila v Jordánsku.

„Když padaly bomby, museli jsme utíkat.’
Mladá rodina pochází z města Homs. Když odtamtud utekli, zůstali ještě několik měsíců na útěku v rodné Sýrii. Pak našli útočiště v jordánském Ammánu. „Stále jsme utíkali z místa na místo, ale všude nás bomby doháněly, a tak jsme nemohli jinak než pokračovat v naší cestě,’ říká Nadir.
Ve své rodné zemi vlastnili dům. Jeden z Nadirových bratrů, který zůstal v Sýrii, mu však řekl, že už z něj zůstaly jen obvodové zdi. Zničené jsou i pole, na kterých Nadir pěstoval pšenici a olivovníky. „Všechny olivovníky lidé pokáceli na palivové dřevo,’ říká.

HISJordan„Jídla je dost sotva pro děti.’
V Jordánsku Nadirova rodina stále bojuje o přežití. „Lidé jsou tu na nás velmi milí, ale vše je strašně drahé,’ říká Hamida. Pronájem zdevastovaného apartmánu stojí v přepočtu asi 4000 Kč měsíčně, a to bez elektřiny a vody. S nájmem uprchlíkům ve většině případů pomáhá UNHCR, avšak hodnota poukázek na stravu od Světového potravinového programu WFP se v poslední době výrazně snížila.

Na osobu tak rodina nyní dostane asi jen polovinu toho co dříve, a to zhruba 325 Kč na měsíc. S méně než 2700 Kč měsíčně tak musí Nadir a Hamida uživit šest dětí. „Kupuji v podstatě jen rýži, brambory a mléko. Musím vařit tak, aby děti neměly hlad, ‘ říká Hamida.

Pomozte syrským uprchlíkům online darem!

CARE pomáhá uprchlíkům v nadcházející zimě.
Světovému potravinovému programu chybí finanční prostředky. Asi 230 000 lidí žijících v městských oblastech bylo vyloučených z programu podpory uprchlíků potravinovými poukázkami. Nadir a Hamida jsou zoufalí a bojí se dalšího snižování podpory.

CARE pokračuje v pomoci ohroženým rodinám a pomoc zaměřuje zejména na potřeby lidí spojené s přicházející zimou: distribuuje deky, ohřívače, palivo na topení… Okna malého bytu, který si Nadir a Hamida pronajali, netěsní, podlaha je studená a během zimních měsíců může teplota v Ammánu klesnout i pod nulu.

Pokud někdo z rodiny onemocní, znamená to nový dluh.
Pro uprchlíky ze Sýrie se situace v Jordánsku v posledních měsících výrazně zhoršila. Stát s asi 6,5 milionu obyvatel se stal hostitelskou zemí pro více než 630 000 lidí hledajících ochranu. To odpovídá nárůstu obyvatel o téměř jednu desetinu. A protože ne všichni uprchlíci jsou registrováni, odhaduje se, že jejich počet se může ve skutečnosti blížit až k milionu.

Jordánsko se nyní snaží pokrýt náklady narůstající s počtem uprchlíků. Syrští uprchlíci si musejí například hradit zdravotní ošetření. Jen donedávna byli uprchlíci ošetřováni bez poplatků, ale dnes si musí sami hradit 60 procent nákladů. Pro Nadir a Hamidu to znamená prohloubení jejich dluhů. Narození nejmladší dcery v nemocnici je stálo kolem 17 500 Kč. Nadir si musel půjčit peníze od přátel, ale částka je pro rodinu tak vysoká, že manželé netuší, jak a zda vůbec ji budou schopni někdy splatit.

Od té noci, co nás bombardovali, přestal Kamal mluvit.
Otec Hamid by chtěl pracovat, ale nemá legální přístup na trh práce. Větší příjem pro rodinu je však nezbytný. Tři z jeho dětí potřebují lékařskou nebo psychologickou pomoc. Nejstarší syn Sabri (9 let) ztratil po bombovém útoku v jednom uchu sluch a jeho bratr Kamal (4 roky) od té noci, co je v Sýrii bombardovali, přestal mluvit. „Jakmile dopadla na zem poslední bomba, nepromluvil ani slovo,’ říká Hamida. „Kamala vyšetřil místní lékař, ale řekl nám jen, že je fyzicky naprosto v pořádku.’ Nejmladší chlapec Kalil (3 roky) má problémy s kýlou a bude potřebovat operaci. Ale jak ji zaplatit? Rodiče malých dětí nevědí jak dál. „Neděláme si žádné plány. Pokud se stane zázrak, doufáme, že se jednoho dne vrátíme do Sýrie.’

Děti jsou zvídavé a běhají po celém bytě. Nemají žádné hračky a nemohou si hrát ani na prašné ulici před domem. „Nedovolím jim, aby chodili ven. Je to příliš nebezpečné,’ říká Hamida. „Aby se nenudili, snažím si s nimi hrát co nejvíce doma.’

Hamidiny šaty jsou roztrhané. Její děti nosí oblečení, které jim donesly jordánské rodiny žijící v okolí. „Musíme bojovat o přežití,’ říká Nadir. „Bez darů bychom to nezvládli.’ Nadir vypadá mnohem starší než na 35 let. V jeho tváři se podepsalo trápení.

„Ráda bych jim koupila hračky.’
Dvě nejstarší děti chodí do místních přeplněných škol. Hayet (8 let) má nejraději arabštinu a Sabri zase říká: „Líbí se mi všechno, co se ve škole učíme.’ Hamida se při pohledu na své děti usmívá. „Ráda bych jim něco koupila, například hračky, aby byli šťastní,’ hlesne pak. V této chvíli je to pro ni však nedosažitelný sen.

* Všechna jména byla z důvodu ochrany rodiny změněny

 

Pomozte syrským uprchlíkům online darem!

Zpátky k přehledu