12. červen 2015

Syrští uprchlíci čelí riziku dětské práce

U příležitosti Světového dne proti dětské práci, který připadá na 12. června, zdůrazňuje humanitární organizace CARE své obavy o syrské uprchlické děti, které často nemají na výběr a jsou nuceny předčasně pracovat. Přicházejí tak o možnost vzdělání a čelí zvýšenému nebezpečí.

Více než čtyři miliony Syřanů již opustily svou domovinu a vydaly se hledat útočiště do sousedních zemí, jako je Jordánsko, Libanon, Turecko a Egypt. V Jordánsku žije přibližně 630 000 registrovaných syrských uprchlíků, nejčastěji v městských oblastech a uprchlických táborech. Podle UNHCR, úřadu OSN pro uprchlíky, je 52 % ze syrských uprchlíků v Jordánsku mladších 18 let.

10 procent z dotazovaných rodin v nedávném průzkumu, vedeném pobočkou CARE v Jordánsku, uvedlo, že využívají dětskou práci, aby pokryly výdaje a kompenzovaly nedostatečné příjmy. (Podle vedoucích průzkumu jde o podhodnocené číslo vzhledem ke stigmatu, které dětská práce obnáší.)

Ačkoli většina pracujících dětí jsou starší dvanácti let, průzkum ukázal, že pracují i mnozí osmiletí a devítiletí.

Není to tak, že by děti do práce na ulici nutily jejich rodiny. Ony prostě nemají na výběr, je to jejich zoufalý pokus o přežití,’ říká Salam Kanaan, vedoucí CARE Jordánsko. „Rodiny mají příliš vysoké výdaje, žádné úspory, a propadají se stále hlouběji do dluhů bez naděje na zlepšení.’

Z ankety CARE, která bude publikována tento měsíc, vyplývá, že 83 % dotazovaných rodin je zadlužených a potýká se s narůstajícími dluhy. Více než 23 % rodin tvoří pouze matky s dětmi, protože muži zůstali v Sýrii, jsou pohřešovaní, nebo mrtví. V takových případech se často stává, že i děti začnou pracovat, aby pomohly své rodině přežít.

Jordánská oficiální čísla uvádějí, že v zemi pracuje kolem 60 000 dětí. Ministerstvo zodpovědné za kontrolu dětské práce se domnívá, že polovinu pracujících dětí tvoří právě Syřané. V Jordánsku je přitom nelegální zaměstnávat osoby mladší 16 let.

CARE dále zjistila, že většina pracujících dětí, včetně těch syrských, pracuje v obchodech, restauracích nebo na farmách či se věnuje podomnímu prodeji. Děti je možné spatřit také na stavbách a v autoopravnách. „Tyto pracující děti jsou mezi nejohroženější skupinou obyvatelstva,’ vysvětluje Kanaan. „Přežily válku jen proto, aby teď trpěly dlouhou pracovní dobou a někdy i nebezpečnými a vykořisťovatelskými podmínkami. To je může poznamenat na celý život.’

Jen 5 % těchto dětí v minulosti pracovalo i v Sýrii. Z toho vyplývá, že uprchlický status zvyšuje riziko dětské práce, ačkoli i v Sýrii se během války stalo poměrně běžným jevem, že děti během války pracují.

Pro některé rodiny je nyní prioritou vydělat si na živobytí a nikoli vzdělávat děti. Polovina pracujících dětí nemůže navštěvovat školní výuku. „Dětství jim ukradla už válka v jejich domovině. Ale bez vzdělání ztrácejí i naději na lepší budoucnost,’ říká Kanaan. „Musíme rodinám pomoci najít lepší alternativu.’

V loňském roce začala CARE v rámci speciálního programu pomáhat ohroženým, aby si mohly dovolit posílat děti do školy a nikoli do práce. CARE jim namísto dětského výdělku poskytuje dotace ve stejné výši.

„Pokud rodiče vedou dítě k tomu, aby zůstalo ve škole, a nikoli k předčasné práci, zajistí mu lepší budoucnost,’ říká Kanaan.

Zpátky k přehledu