29. října 2014

Sirotci eboly

Autor: Alex Bobr Keimbe

Při zjišťování dopadu epidemie eboly na životy dětí v regionu Moyamba na jihu Sierra Leone jsem se setkal se 17 letou Josephine Ngagba. Její příběh mi zlomil srdce. Ale zároveň také posílil mé odhodlání v boji proti tomuto hroznému a zničujícímu onemocnění.

Josephine Ngagba orphaned by EbolaEbola z Josefine udělala sirotka. Dnes je jejím dočasným domovem vládní nemocnice v Moyambe. Smrtící virus ji vzal nejen její rodinu, ale také ji připravil o vzdělání. Vyučování ve školách v Sierra Leone bylo pozastaveno nečekaně a na neurčitou dobu, Josephine se tak nepodařilo získat certifikát základního vzdělání.  První obětí viru eboly z Josephininy rodiny byl její starší bratr. Příčina jeho smrti však byla potvrzena až po jeho pohřbu, kterého se zúčastnil Josephinin otec a její mladší bratr. Pár dní poté jim pracovníci z místního zdravotnického týmu oznámili, že jejich dům je v karanténě a nikdo z rodiny z něj nemůže odejít. Po dalších pár dnech se u Josephinina otce a jejího bratra začaly objevovat příznaky eboly – jako je bolest v krku, horečka, zvracení a průjem. 

Díky osvětě z rádií a televize a kampaním, které v Sierra Leone zorganizovaly organizace jako je CARE, si Josephine byla vědoma toho, že ihned musí zavolat zdravotnický personál a nahlásit možný případ eboly u jejího otce a bratra. Zpočátku se však do zdravotnického centra nemohla dovolat. Přes noc, kterou Josephine strávila bezúspěšným vytáčením čísla místního zdravotnického centra, se stav jejího otce a bratra zhoršil. Když se jí nakonec ráno podařilo dovolat, přišel zdravotnický tým, aby jejího otce a bratra odvezl do Kenem, centra pro léčbu eboly. Bylo však už pozdě. Její otec zemřel ještě při převozu, a její bratr o několik dní později v izolačním oddělení léčebného centra.

Když se to Josephine dozvěděla, svět se pro ni zhroutil. Zároveň dostala obrovský strach. Ona a její zbylí sourozenci zůstali doma v karanténě. Jak dny plynuly, její dvě sestry a bratr také začali vykazovat příznaky eboly. Šli tedy do zdravotnického centra Moyamba, aby je vyšetřili. Výsledky testů byly pozitivní pro všechny její tři sourozence. Pouze Josephine se vrátila domů s negativním výsledkem. Bála se, že to byl rozsudek smrti pro celou její rodinu a bylo jen otázkou času, kdy si ebola vezme i její život.

„Vůbec mě nijak netěší, že nemám ebolu,’ říká Josefínu. „Moje narozeniny jsem strávila sama, doma v karanténě. Navíc potom, co jsem ztratila téměř všechny členy mé milované rodiny i mého otce, se kterým jsem měla tak blízký vztah …’

Její výsledky byly negativní, proto lékař doporučil Josephinino propuštění z izolace. Ona však neměla kam jít. Nedokázala žít sama bez své rodiny, ale její sousedé ji také nechtěli přijmout, když celá její rodina zemřela. Báli se nákazy. Přestože lékař trval na tom, že Josephine musí opustit izolační centrum, nakonec Josephine dovolili dočasně zůstat v oddělení pro ostatní pacienty, jejichž rodinní příslušníci se léčí v centru. V těchto dnech žije Josephine v naději, že virus, který jí už tolik sebral, ušetří její sestry a bratra. Jsou to jediné a všechno, co jí zůstalo.

http://care.cz/cz/novinky/200-care-usiluje-o-zastaven%C3%AD-

Zpátky k přehledu