29. leden 2020

Salma, syrská uprchlice, která pomáhám ostatním

„Od prvního dne, kdy jsem dorazila do Turecka před sedmi lety, jsem si řekla, že se jednoho vrátím zpět do Sýrie. Myslela jsem si, že v Turecku zůstanu měsíc. Z měsíce se staly dva, tři a dnes jsem zde sedm let. Neumíte si představit, jak je obtížené opustit domov, když nevíte, kdy nebo jestli se do něj vůbec vrátíte,“ vysvětluje Salma.

Turecko hostí na svém území více než 3 500 000 syrských uprchlíků. Jedná se o největší komunitu syrských uprchlíků na světě. V poslední třetině roku 2019 CARE podpořila 77 484 jedinců, z nichž 53 % byly ženy a dívky. Kvůli velkému přílivu lidí se CARE snaží mezi uprchlíky a hostitelskou komunitou snižovat sociální napětí. Prosazuje podporu hodnot jako je sounáležitost, rovné příležitosti a uznání. Jednou z mnoha zaměstnanců a zaměstnankyň je také sedmatřicetiletá Salma. Dříve pracovala jako učitelka angličtiny ve městě Tell Abyad sousedícím s Tureckem na severovýchodě Sýrie. Nyní žije ve městě v Gaziantep. Pracuje se syrskými uprchlíky, kteří stejně jako ona museli opustit ve strachu o život jejich domov a přijít do Turecka.

Salma by se chtěla vrátit zpátky domů, pokud skončí válka. Copyright: Dora Vangi / CARE

MÍRUMILOVNÝ ŽIVOT S RODINOU PŘERUŠILA VÁLKA

„Tell Abyad je malé a tiché místo. Před válkou zde Kurdové, Arabové, Arménové a Turkméni žili v míru. Slavili jsme společně různé tradice a respektovali jeden druhého. Byli jsme jednoduše lidé a podporovali se navzájem navzdory rozdílům“, vzpomíná Salma. Její život se změnil před sedmi lety.

„20. července roku 2013 ozbrojená skupina ISIS obsadila Tell Abyad. Méně než měsíc poté jsem musela ve strachu o život utéct,“ vypráví Salma a slzy ji začínají zaplavovat oči. Salma má čtyři sestry a tři bratry. Jako miliony dalších Syřanů byli nuceni opustit mírumilovný život, když do jejich města dorazila válka. Její rodina byla rozdělena do třech zemí. Salma, její rodiče a dvě sestry jsou v Turecku, jeden z jejích bratrů je v Německu a ostatní jsou v Sýrii.

„Stále jsem věřila, že se budeme moci vrátit domů, ale nyní ztrácím naději. Jeden z mých bratrů, který je stále v Sýrii, mi občas volá a ptá se, kdy se vrátíme. Pravdou ale je, že válka ještě neskončila. Moji rodiče jsou velmi staří a potřebují lékařskou péči. Nemůžeme se vrátit, dokud nebude v Sýrii bezpečně“, vysvětluje Salma a dodává: „Domov mi chybí opravdu moc. Součástí naší kultury je být nablízku celé naší široké rodině a to není možné. V Turecku žádné příbuzné nemáme. Moji rodiče tím velmi trpí.“ Bolest ze ztráty domova a nemožnosti být pohromadě s celou její rodinou se jí zračí v očích.

UPRCHLICE, KTERÁ POMÁHÁ OSTATNÍM

Salma začala pro CARE pracovat v roce 2015. Je odpovědná za plánování a implementaci aktivit na podporu uprchlíků, kteří utrpěli vážné fyzické nebo psychické újmy. Poslouchá jejich příběhy a naslouchá obtížím, kterým nyní v Turecku čelí „Někdy přijdu domů z práce a pláču. Cítím, že jsou to i mé příběhy. I když je to pro mě občas vyčerpávající, vím, že musím zůstat silná. Chci říct světu, že musíme zastavit válku nejenom v Sýrii, ale všude na světě. Vím, co to je válka a věřte mi, když říkám, že život během války není možný. Rozhodnutí, která musíte činit, jsou nesnesitelná. Stále jimi trpím. Prosím, zastavte války a přestaňte rozdělovat rodiny. Nechte žít lidi jejich život. To stačí,“ říká důrazně Salma.

Navzdory obtížím se Salma zvládla postavit na vlastní nohy a vybudovat si v Turecku nový život. Její příběh je inspirací nejenom pro to, čeho dosáhla. Ale především ukázkou toho, jak mohou uprchlíci po celém světě hrát významnou a aktivní roli v zotavování komunit.

Salma s koťátky na dvoře kanceláře CARE ve městě Gaziantep. Copyright: Dora Vangi / CARE

Zpátky k přehledu