Novinky

19. ledna 2014

Filipíny: Po nouzové pomoci přichází obnova domovů

 

I rodina tohoto dítěte ztratila svůj domov. Nyní přijímá potravinovou pomoc od CARE. Foto: Peter Caton/CARE

Od prvních dnů katastrofy podporuje CARE obyvatelstvo zásobováním. Dnes, dva měsíce po zkáze způsobené tajfunem, začala CARE na Filipínách také s obnovou jejich domovů.

‘Našim cílem je dosáhnout toho, aby 200.000 lidí dostalo základní potraviny, přístřeší a další potřebné zásoby,’ říká Dr. Andrea Wagner-Hagerová, viceprezidentka CARE Česká republika.

 

 

 

 

Tato žena si nese domů potravinové balíky CARE. Foto: Peter Caton/CARE

Spolu s místními partnery poskytuje CARE humanitární pomoc ve třech postižených oblastech: Leyte, Samar a Panay.

Devastace způsobená tajfunem po sobě zanechala 14,1 milionů lidí postižených katastrofou, z toho 4,1 milionu lidí muselo opustit své domovy a více než 6000 lidí zemřelo.

V posledních týdnech CARE poskytuje balíky s jídlem přibližně 100.000 lidem.

CARE balíky obsahují například rýži, fazole, konzervované maso, sušené ryby, sůl, olej a cukr. 15.000 lidí získalo materiály potřebné pro obnovu jejich domovů a 13.000 lidí obdrželo kuchyňské potřeby.

 

CARE: Dlouhodobá pomoc je potřebná

Obyvatelé se snaží obnovit své zničené domovy. Foto: Peter Caton / CARE 

Při obnovĕ sleduje CARE udržitelné a dlouhodobé strategie, které Filipínám pomohou lépe se v budoucnu připravit na extrémy počasí.

V posledních letech byly Filipíny opakovaně sužovány tajfuny, což mělo za následek obrovské škody a ztráty tisíců životů.

 

 

 

 

Dům rodiny dvouletého Nerryho byl zničen tajfunem. Foto: Peter Caton/CARE

‘CARE se zavázala reagovat nejen na důsledky tajfunu Haiyan, ale pomoci také místním komunitám tak, aby byly lépe připraveny na další hurikán,’ říká Lex Kassenberg, ředitelka CARE Filipíny.

Populace obdrží schopnost lépe se chránit.’ Cílem je zajistit, abychom se poučili z dosavadních zkušeností a tyto poznatky zužitkovali při dalším tajfunu.’

CARE distribuje vysoce kvalitní materiály na obnovu ubytování a podporuje rodiny v obnově jejich domovů tak, aby vydržely další bouře a aby domy odolaly silným povětrnostním podmínkám.

CARE přístup k práci je dlouhodobý a zahrnuje i školení místních tesařů. Při výcviku se místní obyvatelstvo učí lépe využívat stavební techniky, a tím si budovat stabilní domov.

 

Srdečnĕ děkujeme za Vaši podporu při obnově Filipín!

 

Další informace o práci CARE na Filipínách:

http://care.cz/cz/novinky/134-care-pomáhá-těm,-kteř%C3%AD-přežili-tajfun-haiyan

http://care.cz/cz/tisk/tiskove-zpravy/133-tajfun-haiyan-care-pomáhá-150-000-lidem

http://care.cz/cz/novinky/132-filip%C3%ADny-care-poskytuje-mimořádnou-pomoc-po-katastrofě-způsobené-tajfunem-haiyan

09. ledna 2014

Bez domova v kruté zimě: život uprchlíků

 

Mnoho dětí v uprchlických táborech nemá ani ponožky. Foto: CARE/Johanna Mitscherlich 

Představte si, že nemáte žádné teplé oblečení, žádné dřevo a do příbytku vám neustále profukuje vítr. Syrští uprchlíci v Libanonu a Jordánsku zoufale potřebují během zimy vaši pomoc.

Blízkým východem se neočekávaně a s velkou silou přehnala studená fronta, přinášející s sebou zimu, sníh a mráz.

Obzvláště silně zasáhla tato zima miliony syrských uprchlíků v Libanonu a Jordánsku. Jelikož museli nechat všechny jejich věci doma, nyní se ocitli v boji proti větru, kruté zimě a dešti úplně bezbranní.

V nadcházejících měsících se budou muset spoléhat více než kdy jindy na pomoc.

CARE proto zvětšuje objem pomoci v Libanonu a Jordánsku, zemích kde se odehrává momentálně největší humanitární krize na světě.

 

V Libanonu je například, více než 800 tisíc syrských uprchlíků. Všichni jsou nedostatečně vybaveni proti chladu a bouřím. Chybí jim především teplé oblečení, přikrývky a palivo pro vytápění.

Nejhůře jsou na tom děti. ‘Téměř všechny dívky a chlapci, které jsem dnes potkal v uprchlickém táboře, neměli ani ponožky. Je tu neuvěřitelná zima a pocit chladu je obrovský,’ říká pracovnice CARE, Johanna Mitscherlich, z tábora v Chouf nedaleko Bejrútu.

Stany z plastové fólie nejsou dostatečně odolné vůči zimě, dešti či sněhu. Foto: CARE/Johanna Mitscherlich 

Ve stanech v bouři a v chladu

Většina uprchlíků žije v provizorních stanech, které nejsou připraveny na zimu. Chlad, sníh a déšť pronikají spárami mezi deskami a umělou hmotou.

Rodiny uprchlíku se každý den třesou zimou, protože ledové bouře procházejí stany skrz naskrz. Kromě teplého oblečení uprchlíci zoufale potřebují topení.

‘Dnes jsem viděla hodně stanů, které prostě nemohou odolat sněhové bouři. Uprchlíci však nyní nemají žádné jiné bezpečné místo, kde by mohli žít,’ říká Mitscherlich. A zima je ještě dlouhá, vysvětluje. ‘Je to jen začátek, a bez naší pomoci budou syrští uprchlíci této nové hrozbě čelit jen velmi těžko.’

CARE pomáhá syrským uprchlíkům distribucí přikrývek, koberců a debitních karet. S penězi uprchlíci platí za dřevo a vytápění. V blízkém Bejrútu a Tripoli se dostaly dodávky humanitární pomoci již k stovkám uprchlických rodin.

Čím déle zima trvá, tím více potřebují uprchlíci vaši podporu. CARE plánuje pomoc pro nejchudší uprchlické rodiny rozšířit a navzdory nelehké situaci jim dát naději na lepší život.

Prosím, podpořte úsilí CARE a pomozte v zimě syrským uprchlíkům!  

(Ninja Taprogge a Johanna Mitscherlich)

09. prosince 2013

Vánoce na útěku: Sýrie a Demokratická republika Kongo

Ze Sýrie uprchlo více než 2,2 milionu lidí. Polovina z nich jsou děti. Foto: Deborah Underwood/CARE

 

Na celém světě je 45 milionů lidí na útěku. Prosíme, vzpomeňte si na ně o Vánocích!

Podpořte nás v pomoci uprchlickým rodinám s dětmi na celém světě!

‘Devět dní jsme utíkali ze Sýrie sem do Libanonu. Kvůli mnohým kontrolám jsme se přesouvali zejména v noci, částečně kanalizací. Jediné, co jsme si s sebou přinesli, je naše bída,’ říká Mahmud.

On, jeho manželka Yousry a jejich tři děti dnes nemají vůbec nic.

Tak jako více než 2,2 milionu dalších syrských uprchlíků, museli i Yousry a Mahmoud ze strachu před násilím a smrtí v Sýrii opustit svůj byt, majetek, příbuzné a přátele.

Podle odhadů bude do konce roku muset opustit své domovy 3,4 milionu lidí.

CARE zmírňuje jejich utrpení v zemích, kde tito uprchlíci hledají naději na novou budoucnost. 

 

Libanon, malá země sousedící se Sýrií, zaznamenala příliv největšího počtu syrských uprchlíků, více než 814.000.

Ve snaze zachránit si život uteklo do Jordánska více než 550.000 lidí a do Egypta více než 126.000 uprchlíků ze Sýrie.

Tato čísla se však neustále zvyšují. Tisíce lidí prchají každý den přes syrské hranice a hledají útočiště v sousedních zemích.

 

CARE již pomohla 190 000 syrským uprchlíkům v Jordánsku.

V Libanonu jsme pomohli téměř 7000 syrským uprchlíkům. Mnozí zůstávají ve větších městech.

Jiní žijí v táborech mimo města. CARE pomáhá při registraci nově příchozích utečenců.

Staráme se o zásobování pitnou vodou a potravinami a o zřizování táborových škol.

 

Zejména děti musí být připraveny k zahájení nového života, který začínají příliš daleko od své vlasti. Díky vašim darům pomáháme rodinám uprchlíků přežít zimu. Pomoc má podobu pěti dek, koberce a elektrického topení a dále 100 dolarů (2000 Kč) měsíčně na zaplacení nákladů za topení.

 

Kongo: 2,6 milionu lidí na útěku

I v Demokratické republice Kongo nutí brutální konflikt stále více a více lidí opustit své domovy.  

Ze strachu z cílených útoků na civilní obyvatelstvo, únosů a krutého násilí je v zemi na útěku 2,6 milionu lidí.

Mezi nimi je mnoho dětí, které, stejně jako pětiletý Sifiwe, ztratily domov.

Každý den přicházejí do uprchlických táborů nové rodiny.

 

Společně jim můžeme pomoci! Pošlete jim prostřednictvím CARE na Vánoce balík pomoci!

 

Děkujeme vám!

28. listopadu 2013

Jmenuji se zajíc

Organizace CARE Česká republika obdržela s pomocí CARE Německa finanční příspěvek ve výši 7 milionů Kč k podpoře rodin postižených letošními červnovými záplavami v České republice. Významná částka byla získána z charitativní sbírky uspořádané spolkem německých humanitárních a rozvojových organizací Aktion Deutschland Hilft určeným pro pomoc domácnostem postiženým záplavami v Německu a okolích zemích. Spolupracovníci CARE Česká republika a CARE Německa měli minulý měsíc možnost spolu s terénním pracovníkem naší české partnerské organizace Člověk v tísni navštívit několik postižených domácností, jimž CARE Česká republika pomohla finanční podporou k opravě poškozených domů a jejich vybavení.

Níže se dočtete o naší návštěvě u paní Nevečeřalové v Bezinkách na severu Prahy. Její domácnost je jedna z těch, jež CARE po záplavách podpořila finančním příspěvkem.

 
Petra Antošová a paní Nevečeřalová před domem. (Foto: CARE/Petra Löwenstein-Diouf)

 

Dům paní Nevečeřalové stojí na konci malé vesničky na velmi hezkém místě, které skýtá výhled na několik set metrů vzdálené stromořadí u řeky. Několik lidí se zde prochází nebo venčí své psy. Na cestě k domu si všímáme, že tu není tráva ani záhonky se zeleninou, ploty a zdi jsou nově postavené, v rohu stojí míchačka na beton, špinavá jízdní kola jsou opřená o plot, čisté prádlo se suší ve větru. Za vraty hlídá velký ovčácký pes, který již dávno ohlásil naši návštěvu.

 

Po povodních: Zničený nábytek, několik fotografií a malá kytice

Paní Nevečeřalová otevírá dveře a směje se, s tak velkou návštěvou nepočítala. Zve nás dále, vystupujeme po několika schodech, nejprve projdeme kuchyní, poté jídelnou přes obývací pokoj až do pokoje jejího bratrance, který má z naší návštěvy velkou radost. Leží ve speciálním lůžku, neboť je příčně ochrnutý. Má jen svou sestřenici, která se o něj stará. Ta nám působivě vypráví, co se v červnu tohoto roku stalo. Velmi deštivé jaro a následné silné srážky způsobily, že hladiny řek Vltavy a Labe začaly nezadržitelně stoupat. V Čechách byl vyhlášen stav nouze. Více než 20.000 lidí bylo evakuováno. A nyní nám je jasné, co poloha na kraji vesnice s výhledem na řeku v takovém případě znamená. Její dům je první, který zaplaví voda a poslední, který voda opět opustí. Po tuto dobu byl bratranec paní Nevečeřalové umístěn na klinice. Po třech měsících se opět vrátil domů, peníze na pobyt došly. Jeho dobré původní lůžko a respirátor jsou zničené, nábytek nepoužitelný. Můj pohled směřuje na poněkud nabobtnalou obývací stěnu, jejíž spodní část vypadá o něco světlejší než horní. Stojí zde několik fotografií a také malá kytice jako jediná viditelná ozdoba v celém domě. Paní Nevečeřalová nám vypráví, že po povodních přišli dva dobrovolníci a několik lidí z vesnice, aby uklidili a pomohli. Říká těmto lidem „dobří piráti’, protože jí přinesli novou naději.

Povodeň byla ohlašována do výše půl metru; že poté dosáhne až dvou metrů, s tím nikdo nepočítal. Vracíme se zpět do obývacího pokoje, ve kterém se nachází skříň, gauč a matrace. Na stěně jsou znatelné mapy a ze stropu odprýskává barva. Špatně provedená betonová podlaha je zde, stejně jako i v celém domě, zakryta fólií. Třiačtyřicetiletá paní Nevečeřalová se zase směje a vypráví: „Před evakuací jsem všechny důležité věci zabalila do igelitových pytlů. Poté přišel můj bratr a odnesl tyto věci do auta. Ale myslel si, že v plastových pytlích je odpad, proto vše vyhodil. Dokumenty, fotografie, vzpomínky… – jeli jsme potom zase rovnou na skládku a hledali, ale bohužel bezvýsledně.

Vše, co zůstalo, je jen několik fotografií. Při návstĕvĕ u rodiny Kozlové v Lounkách na severu Prahy. Jedna s navštívených rodin postiženými letošními červnovými záplavami. (Foto: CARE/Petra Löwenstein-Diouf)

 

CARE poskytuje finanční podporu

Zatím co náš kolega Jan vyndává své papíry, vidím, že pod všemi dveřmi zůstala mezera cca 2 cm. Paní Nevečeřalová sleduje můj pohled a vysvětluje, že státní pomoc na topení k ní nedorazí, ale oni jsou zde díky hnědému uhlí již připraveni na zimu. Jan Kovalík je jedním z 18 pracovníků, kteří se v místě starají o postižené povodněmi. Možné úlevy byly vysvětlovány ještě během povodní přímo při návštěvách. Jan je vyškolený finanční poradce, který se všemi svými „zákazníky’ analyzoval jejich speciální situaci. To ho baví, je ve svém oboru. Dnes dostane paní Nevečeřalová šek na 40.000 Kč, jako druhou a poslední pomoc od Člověka v tísni, resp. CARE. Prostřednictvím pomoci v nouzi již jednu podporu obdržela. Peníze však již byly vynaloženy, bylo nutné uhradit opravy a nové lékařské přístroje pro jejího bratrance. Jan jí vypráví o dalších možnostech pomoci. Pojištění domácnosti paní Nevečeřalová nemá, vysokou pojistku by si tak jako tak nemohla dovolit. Proto říká, že její dům zůstane i nadále sparťansky zařízený. Dnešní pomoc bude použita na novou matraci, aby její bratranec mohl správně ležet. Nové lůžko není ani zdaleka tak dobré, jako to staré, má být obstaráno jako další v pořadí.

 

Žena, která se nikdy nevzdá

Paní Nevečeřalová nám chce ukázat, co po povodních sama opět vybudovala. Přes dvůr jde k vedlejší hospodářské budově. S kejháním nám uvolňuje cestu pár hus, paní domu se opět směje a říká jim jmény: „Profesor’ a „Trubač’. Vypráví, že sem o povodních přijížděla každý den na loďce, aby nakrmila slepice, husy a kočky, které se ukryly na půdu stodoly do bezpečí. Ona sama žila během povodní společně se svým synem a ovčáckým psem tři dny v autě. Kromě nich byli u auta ve dvou přívěsných vozících ještě její králíci. Rychle vše počítám – vše zaplněno, je tu 25 zvířat. Boxy jsou nově postaveny, kromě toho je i vlastní budova místy opravena. Paní Nevečeřalová září a říká, že miluje všechna zvířata a nabídne jim ráda útočiště, pokud může. Jedna kočka vstává a opouští svůj košík, díky čemuž vidíme jen několik dní stará koťata. Ptá se nás, jestli některé nechceme. Na rozloučenou se opět usměje, podívá se na mne zkoumavě a říká: „Zajíc’. Mé průvodkyně překládají do němčiny „Hase’.

Autor: Silvius Breitenfeld/CARE Německo-Lucembursko

 

{myFlickr}feed=photoset,photoset_id=72157638143657826,displaymode=gallery{/myFlickr}

13. listopadu 2013

Filipíny: CARE poskytuje mimořádnou pomoc po katastrofě způsobené tajfunem Haiyan

Zkáza po tajfunu o rychlosti téměř 300 km/h, který zničil východ Filipín. Foto: REUTERS/Erik De Castro

 

Tajfun Haiyan s rychlostí větru téměř 300 kilometrů za hodinu a vydatnými srážkami způsobil na Filipínách nesmírné škody.

Panují obavy, že v důsledku tajfunu zemřelo více než 10.000 lidí a počet obětí stoupá každou hodinu.

Rozsah katastrofy je srovnatelný s tsunami v roce 2004. Mnohé oblasti, které byly zasaženy tajfunem v plné síle, jsou stále odříznuty od světa a přístup pro humanitární pracovníky je taktéž téměř nemožný.

Tajfun zasáhl plnou silou především ostrovy Samar a Leyte na východě země. Město Tacloban bylo srovnáno se zemí.

Město Tacloban bylo téměř zcela zničeno. Foto: CARE/Sandra Bulling

 

První odhady ukazují, že tajfun zasáhl více než deset milionů lidí.

Spolupracovník CARE Celso Dulce hlásí z Manily: ‘Tisíce lidí byly evakuovány. Mnoho domů v pobřežních oblastech Leyte a Samar je úplně zaplaveno. Cesty jsou blokovány spadanými stromy a nespočetné množství lidí je na útěku.’

 

Těm, kteří přežili, nezbylo nic: nemají jídlo ani vodu a zůstali bez střechy nad hlavou. Foto : REUTERS/Erik De Castro

 

 

Sandra Bulling z CARE 
přinesla svědectví o situaci přímo z Filipín:

‘Můj kolega mi řekl o místě, kde jediná budova, která zůstala stát, byla škola. Ale i tam zůstala neporušená pouze jediná učebna. Stovky lidí zde hledaly úkryt před bouří. Vše zde připomíná tsunami a to, co jste viděli v Indonésii a Thajsku v roce 2004. Bohužel, obrázky jsou velmi podobné.

Rozsah destrukce je srovnatelný se zkázou po tsunami v roce 2004. Foto: CARE/Sandra Bulling

 

 

V těchto prvních hodinách a dnech po katastrofě je nejdůležitější, aby lidé získali přístup k tomu nejnutnějšímu – jídlu, čisté pitné vodě a lékařské pomoci. Mnozí jsou ještě stále uvězněni v poničených domech.

Problém je v tom, že cesty jsou zablokované popadanými stromy a sloupy. Pro pohotovostní týmy je velmi těžké dostat se k lidem v postižených oblastech.

Mnoho vesnic je zcela odříznuto od pomoci. O mnohých nemáme žádné zprávy, a proto nemáme ani úplný obraz o katastrofě.

Rodina, která ztratila svůj domov, našla útočiště v autobuse. Foto : REUTERS/Romeo Ranoco

 

 

 

 V dlouhodobém horizontu je to katastrofa, jejíž následky se budou pravděpodobně odstraňovat několik let.

Tajfun zničil domy. Zničil také živobytí mnoha lidí. Rybáři přišli o lodě, zemědělci o svá pole. Sklizeň je zničena. To je právě jeden z cílů, na který se humanitární organizace musí zaměřit v týdnech po krizi: jak pomoci lidem dostat se zpátky na nohy.’

( Konec rozhovoru )

 

 

CARE pracuje na Filipínách od roku 1949. V minulosti CARE poskytovala pomoc v nouzi po hurikánu Bopha ( 2012 ) a Ketsana ( 2009 ). Organizace CARE má více než šedesátiletou zkušenost v oblasti připravenosti a reakce na katastrofy, pomoc a obnovu postižených regionů. CARE podporuje především ženy a dívky, protože právě ony jsou v mnoha zemích nejchudšími z chudých, a proto jsou obzvlášť těžce postiženy přírodními katastrofami.

 

Pomáhejte na Filipínách spolu s námi!

Děkujeme vám!

 

  

Děkujeme Thomson Reuters Foundation za poskytnutí fotografií! http://www.trust.org/

 

 

 

Více fotografií CARE na:

{myFlickr}feed=photoset,photoset_id=72157637795333015,displaymode=gallery{/myFlickr}

24. října 2013

Filmový Dokument « The Hands that sew your Shirt » se vrací domů do Dháky

Krátce před premiérou : Jak bude dokument přijat v Bangladéši? Foto: Thomas Haunschmid

Nebyla to výjimečná premiéra jen pro CARE: filmový dokument CARE « The Hands that sew your Shirt » se vrátil zpět do Bangladéše, kde byl natočen.
V Dháce byl před několika dny v do posledního místa obsazeném sále film promítnut.

Plna očekávání byla obzvlášť Sabina. V dokumentu o textilních dělnících je 18ti létá mladá žena hlavní hrdinkou.
CARE v dokumentu, který vypráví její příběh, provázela Sabinu do práce v textilní fabrice, domů, do slumu v Dháce a do její rodné vesnice.

Napětí před premiérou u Lucky, Sabiny a Tanji. Foto: Thomas Haunschmid

 

 

V první řadě seděly vedle Sabiny její sestřenice Lucky, její přítelkyně Tanja a jejich rodiny. I Lucky a Tanja vystupují ve filmu. V dokumentu je ukázáno, jak běží život mladých žen v Bangladéši, které den co den šijí oblečení pro evropský trh.

Film byl s úspěchem uveden v Praze, ve Vídni a v jiných rakouských městech.

 

Andrea Wagner – Hagerová při premiéře v Dháce. Foto: Thomas Haunschmid

 

« Když se jedná o podporu textilních dělnic a prosazení jejich práv, je zvýšení povědomí o tomto tématu v Evropě obzvláště důležité, » řekla při premiéře v Dháce Andrea Wagner – Hagerová, Viceprezidentka CARE Česka republika.

Alexandra McLean, ředitelka CARE v Bangladéši, oznámila předvést film delegace EU v Bangladéši stejně jako dalším rozhodujícím činitelům.

 

Minuta ticha pro oběti neštěstí v textilní továrně. Foto: Thomas Haunschmid

 

 

Před uvedením filmu všichni zúčastnění drželi minuta ticha pro oběti Rana Plaza budovy v Dháce zřícené na jaře tohoto roku. V budově sídlilo několik textilních továren.

Minuta ticha byla i za oběti, které zahynuly při požáru Tazreen Fashion Fabrik v roce 2012, a za všechny ostatních dělnice a dělníky, kteří zahynuli při nehodách v textilních továrnách v uplynulých letech.

 

 

Filmový režisér Thomas Haunschmid (CARE Rakousko) a kameraman a fotograf Miguel Dieterich (http://www.migueldieterich.com/) s napětím očekávali reakci Sabiny, Lucky a Tanji na film.  

Miguel Dieterich (vlevo) a Thomas Haunschmid při filmové premiéře. Foto : CARE

Celý tým CARE s pohnutím sledoval, jak byl dokument přijatý protagonisty a jejich spolu diváky v Bangladéši. « Byli úplně mimo – film se jim velmi líbil, » řekl Thomas Haunschmid.

« A bylo důležité, že se v tom dokumentu sami našli, » dodal Dieterich.

Sabinin život se díky její účasti na projektu CARE SEEMA výrazně změnil. Vyučila se a postoupila z pomocné síly na švadlenu. Sabína nyní vydělává zhruba dvojnásobek minimální mzdy v Bangladéši.

zde! 

zde!