04. listopad 2018

Můj syn zvítězil v boji s podvýživou

Pod velkým starým baobabem zpívají ženy a mlátí proso. Je ráno, ženy jsou však na nohou už od prvního záblesku úsvitu. Pražící slunce jim nebrání v precizní práci. Jedna skupinka prosívá proso a pak jej předá druhé, která ho mlátí a čistí, než vznikne mouka. Takto vyrobená mouka se pak využívá na přípravu jednoho z denních jídel.        

Jedna z žen má na zádech tvrdě spící miminko. Jednou rukou mlátí proso a druhou přidržuje své děťátko, aby se nevzbudilo. Žena se jmenuje Souaida Nassirou a má na sobě modrobílou košili. Na chvilku přeruší práci, aby si upravila světle růžový šátek a zkontrolovala svého desetiměšíčního syna Jamilou. Otře si zpocené čelo, a když zahlédne přicházet pětiletého chlapce, usměje se. Má zářivý a nakažlivý úsměv. Souaida je třicetiletá maminka čtyř chlapců a tří děvčat. Žije ve vesnici Garin Dodo Kwazari na jihu Nigeru, která je obklopena pastýřskými oblastmi a písečnými dunami. Společně s manželem se živí jako farmáři a chovají dobytek. „Pomáhám svému muži a prodávám v sousedství arašídový olej. Dříve jsem chodila také pracovat na farmu a nechávala jsem Jamilou se sourozenci. On hladověl a já jsem pak nesla následky.“

Tvář Souaidy se zamračí, jak začne vzpomínat na dobu, kdy o svého synka málem přišla. „Onemocněl, protože neměl dost mateřského mléka a nic dalšího k jídlu. Dostal horečku a průjem. Šla jsem s ním do zdravotnického střediska a tam mi dali lék, který vypadal jako sůl. Nasypala jsem ho do čisté misky s čistou vodou. Dávala jsem mu tento nápoj, jeho stav se zlepšil a průjem se zastavil. Pak ale těžce onemocněl.“

Aby pomohla svému děťátku, Souaida chodila šest kilometrů písečnými dunami, než se dostala do zdravotnického střediska v sousední vesnici. „Šli jsme do nemocnice, kde nám řekli, že je velmi silně podvyživený. Udělala bych cokoliv, abych ho zase viděla smát se a hrát si. Pro mě ta vzdálenost nehrála žádnou roli, hlavně aby byl schopný znovu běhat a říkat mi „mami“.“

Léčba pomohla zlepšit jeho zdravotní stav a Jamilou se pomalu zotavoval. Souiada už do zdravotnického střediska nemusela každý den. „Zrovna jsme začali docházet do nemocnice jednou týdně, když do naší vesnice přijela CARE. Začali měřit a vážit děti a učit nás, jak bojovat s podvýživou lokálně.“

Častá závadnost potravin, nekvalitní strava a nedostatek kvalitní zdravotnické péče mají hluboký dopad na místní děti. Aktuálně je míra podvýživy mezi nigerskými dětmi vyšší než kdy dříve, což ohrožuje jejich vývoj a růst, a potažmo i budoucnost celé země.

Právě proto CARE pomáhá ženám v Nigeru zlepšit výživu v rodinách. CARE spolupracuje s vybranými matkami a snaží se jim poskytnout rady, jak zvládnout podvýživu v jejich komunitách. Souiada se zúčastnila měření a chtěla se o této iniciativě dozvědět více. Naučila se některé recepty a začala s nimi Jamiloua krmit. Jeho oblíbeným pokrmem se stal „fura de mai“ (jáhlová kaše s arašídovým olejem).

Souiada se dlouho strachovala, že by mohla o syna přijít. Teď už se zas usmívá. „Když byl Jamilou nemocný, hodně jsem trpěla. Bála jsem se, že se neuzdraví. Když mu při měření ručičky vyšla zelená, oddychla jsem si, že už je z nejhoršího venku, a byla jsem na něj moc pyšná. Dala jsem se do tance a zpěvu.“

Ze Souiady se stala horlivá zastánkyně této iniciativy proti podvýživě. „Když vidím jiné maminky, které se nestarají o své děti, snažím se jim poradit. Nechci totiž, aby si musely projít tím, čím jsem si prošla já. Radím jim, ať spí pod moskytiérami, pečlivě ve svých domech uklízí, ať myjí své děti mýdlem, ať vaří podle osmi receptů proti podvýživě a také ať si vyhradí zvláštní čas na kojení minimálně do šesti měsíců dítěte.“

Dnes vidí v Jamilouvi naději. „Přála bych si, aby dokončil studia a stal se významnou osobou, která bude dělat něco dobrého pro své lidi.“

 

Foto: Rakietou Hassane Mossi/CARE

Zpátky k přehledu