09. prosinec 2015

Momotaj se ke klimatickým hrozbám staví čelem.

Tayeb Ali Pramanik, CARE

Když jsem navštívil Momotaj v jejím domě ve vesnici Dakkin Kadamtola, stála na dvorku a kolem ní dalších 25 malorolníků a farmářek. Pouze jediný pohled postačil k tomu, abych porozuměl, jak moc si sousedé cení jejích vůdčích schopností, díky kterým dokázala pozitivně ovlivnit životy mnoha z nich v boji s klimatickými hrozbami. Tahle situace není v bangladéšském společenském a kulturním kontextu běžná, ale je tomu tak: k Momotaj Begum, 30leté řešitelce projektu Změna, jež se zabývá rozvojem reagujícím na klimatické změny, vzhlíží místní farmáři i její rodina – manžel Enamul Haquem (46) a dcery Anny Akter (12) a Eshita Akter (6).

Nebylo tomu tak ale vždy. Momotaj pochází z velmi chudé rodiny, která jen stěží mohla uspokojit své základní potřeby. Pro Momotaj to znamenalo, že nemohla pokračovat ve studiích po střední škole, protože musela pomáhat rodině.

Nelehké soužití s erozí a monzuny

Momotaj žije na břehu řeky Dharola, jejíž vymleté korytose každým rokem rozšiřuje. Mladá žena i její příbuzní tak neustále čelí hrozbám a možným následkům půdní eroze. Rodina vlastní 96 decimelů (jednotka používaná v rurálních oblastech Bangladéše, odpovídá asi 3 900 m2) obdělatelné půdy, na které Momotajin manžel pěstuje rýži a zeleninu tradičním způsobem. Úrodu však každý rok ničily přívalové záplavy, sucha, dlouhá období mrazů anebo hustá mlha.

Kromě toho musí rodina Momotaj kvůli nepříznivým klimatickým změnám zaplatit 6000–10 000 bangladéšských tak (BDT), což činí asi 65–115 Eur, na opravu domu po období monzunů. Monzuny a další extrémní meteorologické jevy s sebou přinášejí různé nemoci, které mají nepříznivý dopad na jejich drůbež a dobytek, dále jim schází nezávadná pitná voda a pořádný přístřešek. Poničená komunikační síť, zrušené nebo zablokované cesty a hráze jsou také následkem klimatických změn, což pro Momotajiny dcery znamenalo přerušení studia.

Manžel Momotaj kromě jiného pracuje jako svářeč, aby rodina vyšla s penězi. Svým nízkým platem nepokryje ani základní potřeby, k nimž patří jídlo a oblečení.

„Pro manžela bylo opravdu těžké, aby pokryl rodinné výdaje ze svého denního platu a z nejistého zisku z farmaření. Někdy jsme hladověli celý den a najedli se až večer,’ řekla Momotaj.

Zlepšování odolnosti drobných rolníků

Tato situace trvala několik let, až se Momotaj rozhodla přijít na to, jak jinak může své rodině pomoci.

„Můj muž chtěl jezdit za prací na různá místa, kde je zrovna práce, aby naši rodinu uživil, ale já jsem se rozhodla bojovat a začala jsem zoufale hledat způsob, jak se postavit dopadům klimatických změn čelem,’ vysvětlila Momotaj.

„Organizace CARE naštěstí pracovala v naší komunitě, kde se snažila zlepšit odolnost rolníků, závislých na zavlažování deštěm, vůči klimatickým změnám. Do organizace jsem se začlenila jako pracovnice ve Škole pro farmáře společně s manželem a brzy poté jsem s pomocí CARE začala pracovat jako řešitelka projektu Změna. Na starost jsem měla efektivní fungování organizace v naší komunitě, což mi změnilo život,’ dodala Momotaj.

Adaptace, která respektuje místní komunity

V roce 2014 spustila bangladéšská pobočka CARE projekt Where the Rain Falls (Kde padá déšť), který se zaměřuje na chování a zvyky konkrétních komunit v severní části Bangladéše (oblast Kurigram) za účelem zvýšení jejich odolnosti. Součástí projektu bylo také vytvoření dvou Škol pro farmáře ve vesnici, kde žije Momotaj, společně s dalšími 464 rolníky, jejichž hospodaření závisí na množství srážek a stabilním počasí.

Jakmile se projekt rozběhl, ukázalo se, že změny v běžných srážkových modelech zabraňují pěstování plodin v obvyklé sezóně a nečekané záplavy způsobují značné škody, které mají neblahý dopad na farmáře. Farmáři vlivem záplav přicházejí o svou úrodu, drůbež, dobytek, ryby a vybavení domácnosti, což přímo vede ke zvýšené potravinové nestabilitě, migraci a genderové nerovnosti.

Školy pro farmáře se nejprve rozhodly zvolit si vůdčí osobnost, aby mohli popsané problémy začít řešit. Lidé vybrali Momotaj a obrátili se na CARE, aby ji jmenovala hlavní řešitelkou projektu. Lidé v CARE si uvědomovali, že je Momotaj ve své komunitě uznávaná, a cenili si jejích názorů a kontaktů. Proto ji zapojili do školení, které Momotai připravilo na vůdčí pozici Školy pro farmáře.

Momotaj vybrala 464 farmářů a farmářek z komunity a začala je proškolovat a pomáhat jim v experimentování s adaptivními rostlinami a jejich odrůdami, adaptivními technologiemi a dalšími způsoby sázení plodin. Snažila se najít ten nejvhodnější způsob sázení plodin pro danou komunitu. Dvě z jejích Škol pro farmáře s návrhem pěti druhů adaptivních plodin, šesti adaptivními technologiemi a jedním způsobem pěstování, kterým by se mohlo dařit.

Pro Momotaj bylo rozhodující, aby nové metody nejdříve vyzkoušela na svém poli a získala potřebnou praxi a sebedůvěru. Poté vyzvala ostatní farmáře, aby postupovali stejným způsobem a zároveň objevovali nové postupy a sdíleli je s ostatními.

Momotaj začala velmi brzy sklízet úrodu a její příjem se tak značně zvýšil. V předešlých letech její rodina vydělávala na průměrné úrodě 15 000 bangladéšských tak (asi 170 euro), ale během první úrody zaseté podle nových metod se jejich dosavadní výdělek více než zdvojnásobil na 35 000 tak (asi 400 euro). Díky vyšším příjmům si mohla rodina dovolit poslat dcery do školy, zaplatit léčebné výlohy a opravit vlastní dům. Kromě toho si Momotaj uschovala 96 kg semen adaptivních rostlin, které může použít v další sezóně nebo je prodat dalším farmářům. To ji motivovalo k podpoře manžela v podnikání v oblasti investic do adaptivního hospodářství.

Mnoho místních farmářů změnilo svůj pohled na farmaření a hospodářství díky pomoci a podpoře Momotaj a celého projektu. Spousta z nich pocítila stejné pozitivní změny jako Momotaj s rodinou.

Keshna Begum, jeden z místních farmářů poznamenal: „Momotaj nám ukázala nový život.’

Momotaj si vytvořila velmi dobrý vztah s Oddělením pro zemědělské poradenství ve Svazu obcí Bangladéše stejně jako s výzkumnými instituty a pravidelně informuje komunity a skupiny o novinkách v oblasti adaptivního hospodářství, které od těchto institucí získává. Momotaj dokonce navrhla a pomohla Svazu obcí založit semennou banku s adaptivními odrůdami pro farmáře, kteří jejich pěstováním získávají úrodu a zároveň bojují s klimatickými hrozbami.

„Podobně schopné osobnosti jako je Momotaj potřebujeme jako sůl,’ pronesl předseda Svazu obcí, Amir Ali Bapary. „Momotaj společně s dalšími farmáři ve Svazu obcí účinně čelí klimatickým změnám v zemědělství,’ dodal Bapary.

Pro více informací o projektu klikněte zde.



Projekt bangladéšské pobočky CARE jménem Where the Rain Falls (Kde padá déšť)

  • Ukázalo se, že srážky, měnící se vlivem klimatu, komplikují v sezóně sklizeň
  • Nepředvídatelné povodně způsobovaly rozsáhlé škody a farmáři přicházeli o všechno
  • 464 farmářů vytipovalo 5 adaptivních plodin, 6 inovativních technologií a 1 nový způsob sklízení
  • Výsledkem adaptivního hospodářství je dvojnásobný výdělek a úspěšný start drobného podnikání

Zdroj:CARE Bangladéš 



Více informací je k nalezení na webových stránkách EUROPEAN YEAR OF DEVELOPMENT!

 

 

Zpátky k přehledu