06. leden 2020

Když vám vezmou domov a zemi před vašima očima

V důsledku eskalace násilí na severozápadě Sýrie jsou reportovány ztráty na životech. 300 000 lidí muselo v prosinci roku 2019 opustit své domovy v jižní části provincie Idlib. 80 % z nich tvoří ženy a děti. CARE je hluboce znepokojena o bezpečí 3 000 000 obyvatel v této oblasti.

CARE společně s partnerskými organizacemi pomohla 60 000 lidem v období 21. 12. 2019 – 2. 1. 2020. Postiženým lidem poskytuje pitnou vodu, potraviny, hygienické balíčky, provizorní přístřešky a také první psychologickou pomoc. Současně pomáhá při evakuaci z míst, které jsou centrem pro nálety a podporuje síť záchranné služby.

CARE vyzývá všechny strany konfliktu a také ty, kteří na ně mají vliv, aby chránili civilisty, nebránili svobodě pohybu a umožnili humanitárním organizacím působit v jejich činnosti.

Zdroj: Google maps

„Když vám vezmou domov a zemi před vašima očima“ – Jameel z Aleppa.

„Aleppo jsem musel opustit před třemi lety. Jsem jediným živitelem rodiny. Ta se skládá z mých tří dětí, ženy a sestry. V Aleppu jsme přišli o dvě děti. Kvůli silnému odstřelování Idlibu jsme ho museli nedávno opustit a přesídlit na venkov k Aleppu. Rodinu jsem poslal napřed, aby se vyhnula nebezpečným náletům. Sám jsem naložil na motorku všechno, co jsem mohl uvést – domácí potřeby, přikrývky a oblečení, a připojil se k nim později.

Kdyby vám někdo ukradl zapalovač, budete naštvaní. A co někdo, kdo vám vezme dům a vaši zemi přímo před vašima očima? Trpím mnoha nemocemi a zestárl jsem takovým způsobem, že již nedokážu podporovat mou rodinu. Není zde ale nikdo, kdo by pomohl.

Je mi smutno ze vzpomínek, které jsem zanechal v prvním domově v Aleppu a v druhém v Idlibu. Nyní nemáme žádný domov a složit hlavu můžeme pouze v domech bez oken a dveří. Ty ale mé děti neochrání před chladem a větrem. Přál bych si, aby konečně přišla nějaká úleva a naše situace se zlepšila. Přál bych si, abychom se mohli vrátit do našeho prvního domu v Aleppu.“

Copyright: ©IYD/CARE

„Čekáme na to, co s námi bude“ – Louay z venkova u Ma’arrat An-Numan

„Pocházím z vesnice kousek od města Ma’arrat An-Numan. Jsem ženatý a mám tři děti. Po strašné noci plné leteckých útoků a odstřelování jsem se rozhodl opustit náš domov a zachránit rodinu. Zvládli jsme vzít pouze nějaké oblečení a přikrývky. Naše cesta byla namáhavá a obtížná. Malým autem jsme jeli do neznáma. Putovali jsme mezi městy a vesnicemi a hledali jsme místo, kde být. Dorazili jsme na venkov západně od Aleppa. Pronajal jsem si zde za 15 000 syrských liber (přibližně 786 Kč) koberec, na kterém mohou mé děti sedět.

Doufáme, že násilí skončí a my se budeme moci vrátit do našeho domova. Jestli se situace nezlepší nebo se naopak zhorší, budeme se muset s rodinou přesunout na sever. Tam snad bude bezpečněji.“

Copyright: ©IYD/CARE

Zpátky k přehledu