26. března 2013

Jordánsko: vzpomínky na kulky létající okny

Abu Anas je uprchlíkem, který pracuje v CARE centru pro uprchlíky. Foto: Bulling/CARE

Abu Anas vřelým úsměvem vítá nově příchozí uprchlíky. Syrská rodina – matka, otec a dva synové – přišli do Ammánu jen před dvěma týdny. Když se bombardování v okolí jejich domova stalo nesnesitelným, rozhodli se opustit jejich vlast – Sýrii. Abu Anas vede rodinu k řadě židlí, kde už čeká několik dalších syrských rodin. Oba synové se zvědavě rozhlížejí po okolí a prohlíží si ostatní syrské uprchlíky: někteří tiše čekají, jiní se tlačí kolem malého okénka. Zde bude Abu Anas a jeho kolegové registrovat nově příchozích, poslouchat jejich příběhy a informovat je o tom, jak oni sami mohou pomoci CARE. Je to místnost plná uprchlíků, kteří museli všechno opustit.

Kvůli konfliktu, který začal před dvěma lety v Sýrii, stovky a často tisíce nových uprchlíků překračují každý den hranice a přicházejí do Jordánska. Už více než milion lidí opustilo Sýrii. V Jordánsku, většinou přichází do chudých předměstí měst jako Ammán, Mafraq ci Irbid, kde utratí většinu jejich úspor na nájemném a základních věcech do domácnosti a dokáží jen těžko uživit jejich rodiny.

CARE pomáhá syrským uprchlíkům v Jordánsku – pomáhejte s námi!

Pár kufrů, trochu úspor
Abu Anas chápe lidi, kteří sem přicházejí, vždyť on sám je uprchlíkem. „Odešel jsem z Homs, mého rodného města, před rokem. V momentě, kdy náboj proletěl oknem pokoje mého syna, a sklo se rozbilo na podlaze, věděl jsem, že musíme jít,’ říká Abu Anas. On, jeho manželka Abir a jejich pět dětí přišli do Jordánska s pár kufry plnými oblečení a trochou úspor. ‘Přišli jsme do Ammánu, protože jsme tady na pár týdnů mohli zůstat u přátel. Pak jsem pro nás našel dům na předměstí. ‘

Rodina Abu Anase je nyní v bezpečí, ale násilí je nepřestává pronásledovat v jejich snech.
‘Moje děti mívali hrozné noční můry. Moje dcerka Marwa se o mně bála tak moc, že mi nechtěla dovolit odejít z bytu. Křičela a zamykala dveře vždy, když jsem měl někam jít, protože se bála, že bych se už nevrátil,’ vzpomíná Abu Anas. ‘Uprchlíci, kteří dnes přicházejí do Jordánska, se mají hůř než my. V Sýrii není žádná práce a tak neměli žádný příjem už několik měsíců. Přišli o svůj majetek a přežili hrozné násilí, které si nedokážete ani představit.’

Dnes, rok po útěku ze Sýrie, noční můry Marwu pomalu opouštějí. Přesto, si její otec nepřestává dělat starosti o existenci své rodiny. Platí měsíční nájemné ve výši asi 5.000 Kč, ale už mu nezbývají žádné další úspory. V Jordánsku nemůže pracovat a tedy ani vydělávat peníze. Abu Anas má vysokoškolské vzdělání a v Sýrii byl učitelem francouzštiny. ‘Dnes jsem odkázán na pomoc druhých,’ říká. Přátelé řekli Abu Anasovi o CARE centru pro uprchlíky. On se okamžitě rozhodnul navštívit velkou budovu CARE v chudém předměstí Ammánu. ‘Získal jsem nejen finanční pomoc, ale také jsem se zaregistroval jako dobrovolník,’ říká.

Centrum CARE má úspěch, ale pořád je tu nedostatek peněz
Od doby, co CARE Jordánsko otevřela na konci loňského roku uprchlické centrum ve východní části Ammánu, do něj přišlo hledat pomoc už více než 11.000 lidí. Potřebují pomoc s placením nájmu a nákupem alespoň základního vybavení do domácnosti. Potřebují také zdravotní a psychologickou péči na to, aby mohli překonat jejich traumatické zážitky. CARE doufá, že s více finančními prostředky bude moci otevřít další uprchlické tábory a pomoc tak ještě více lidem.

 

 

Zpátky k přehledu