17. srpen 2018

Jordánsko: Co mě naučila práce s uprchlíky?

Hiba pracuje v uprchlickém táboře v Jordánsku. Co se jako humanitární pracovnice naučila od syrských dětí?

Humanitární pracovnice Hiba Sarhan popisuje, jak se žije v uprchlickém táboře

Když jsem v roce 2014 začala pracovat pro CARE jako dobrovolnice, vymýšlela jsem psychosociální aktivity pro uprchlíky v táboře Azraq. Dostala jsem prostor pro své vlastní inovativní a tvůrčí nápady, které měly pomáhat lidem v nouzi. Postupně jsem se se vypracovala na koordinátorku kvality a kontroly.

Moje nejtěžší vzpomínky se vážou k okamžikům, kdy si malé děti v uprchlickém táboře začaly uvědomovat, v jakém prostředí žijí. Tak třeba s elektřinou se poprvé setkali, až když jsme ji zavedli v uprchlickém táboře. Jejich prvním skutečným domovem se stal přístřešek z vlnitého plechu uprostřed pouště. Ačkoli to leckdy není jednoduché, snažíme se s kolegy pro tyto děti vytvářet co nejlepší podmínky k životu a poskytnout jim pocit bezpečí a domova. Obdivuji houževnatost syrských rodin, které se v táboře drží nad vodou navzdory všem těžkostem, jimiž si museli projít za války v Sýrii.

Při práci v táboře jsem se naučila rychle reagovat a improvizovat. To jsem odkoukala od lidí žijících v táboře. Jejich neuvěřitelná houževnatost a odhodlání tvořit z ničeho mě nikdy nepřestane překvapovat a inspirovat.

Zpátky k přehledu