18. července 2014

Gaza: Chceme žít v míru!


Mostafa Kahlout je otcem pěti dětí a koordinátorem CARE programu pro ekonomickou pomoc v pásmu Gazy. CARE v Gaze pomáhá více než 8000 ohrožených domácností v tom, jak lépe získat potraviny a alespoň malý finanční příjem – většinou prostřednictvím drobného zemědělství. Mostafa a jeho rodina žijí v Gaze. Od spuštění izraelské vojenské operace téměř nevycházejí z domu.

Všude kolem vybuchují bomby. Z našich nocí se staly dny a z dnů se staly noci, protože nemůžeme spát déle než hodinu bez toho, aby nás nevzbudily exploze v okolí. Celé dny jen zůstáváme doma a sledujeme, co se děje venku. Jak černý kouř z bombami zasažených domů v našem okolí stoupá k obloze.

Je to opravdu smutná a těžká situace pro všechny obyvatele pásma Gazy, včetně mé vlastní rodiny. Moje děti velmi trpí. Mám dva syny a tři dcery ve věku od 7 do 21 let. Před dětmi a rodinou se tvářím, že se nebojím, aby se nermoutili ještě více, ale samozřejmě že mám velké obavy a obrovský strach. Mám strach o život svých dětí a manželky. Mám strach o příbuzné, o náš domov…

Moje dcery jsou traumatizované ještě z předešlých vojenských operací v Gaze. Třesoucí se běží ke mně nebo k mé manželce vždy, když slyší letadlo, ještě před tím, než začnou padat bomby.

GAZA Mostafa Kahlout CARE Economic Empowerment Program coordinator in Gaza and his daughterMoje nejmladší dceři je teprve osm let, je to ještě malé dítě. Teď se jen stále dívá do stropu a ptá se: ‘Proč se nás snaží zabít?’
Říkám jí: ‘Nikdo nás nechce zabít. Všechno to už brzy skončí.’ Snažím se ji uklidnit, ale sám nevím, kdy bude po všem. Moji synové si stále zacpávají uši aby tak alespoň trochu zmírnili hluk, který je všude kolem nás. Nevěřili byste, jak dokáže být takový hluk nepříjemný.

Z domu jsem vyšel jen párkrát, abych na trhu koupil potraviny. Děti by se mohly jít hrát k sousedům, ale se strachem běží domů pokaždé, když slyší letadla.

Všechny války byly hrozné, ale tentokrát je toho prostě moc. Bombardování, střelba, rakety, palba do domů. Je to všude a každý se cítí být cílem útoků. V Gaze mám velkou rodinu. Slyšeli jsme, že jedna naše příbuzná byla zabita. Ztratil jsem přátele, a kamarád mé dcery leží zraněný v nemocnici.

Během posledních šesti let žily moje děti tři roky ve válce. Chci aby mohli žít a spát v klidu, bez obav. Chtějí opravdové a radostné dětství, které si ostatně zaslouží každé dítě.

Život je v Gaze neskutečně těžký i bez války – míra nezaměstnanosti je vysoká, máme tu izraelskou blokádu, nestabilita, jen násilí a beznaděj. Je to opravdu těžký život.

WBG-2014-AB-04 credit Alison BaskervilleToto je nejhorší svatý měsíc (Ramadán) jaký jsme zažili. Postíme se, ale máme velké obavy a strach z toho, zda vůbec nějaké potraviny seženeme, když půst večer skončí. A i když je půst v noci přerušen, stále je zde hrozba bombardování a ostřelování. Proto se jen skrýváme a vůbec nevycházíme z domu. Pokud funguje elektřina, díváme se na zprávy v televizi místo toho, abychom tento čas svátků trávili společně jako rodina, jak jsme zvyklí. Když brzy ráno vstáváme abychom se připravili na půst, zase neslyšíme nic jiného než bombardování. Je to velmi náročné.

Pro práci CARE je toto období komplikované, protože se nemůžeme přemisťovat a tudíž se nemůžeme dostat k lidem, kteří naši pomoc potřebují. Jedoucí auto by se na ulici automaticky stalo terčem… Nejvíce mě trápí nedostatek potravin a léků. Je tu tolik obětí, zraněných, zničené půdy a domů. Už i předtím, než vypukla tato krize, byly zásoby v důsledku blokády značně omezené. Teď mám strach, že dojdou úplně.

Až krize skončí, bude naši pomoc potřebovat velmi mnoho lidí. Naší prioritou budou ti, jejichž domovy a živobytí byly zničeny. Dokonce i malá finanční pomoc může v takových případech dělat doslova zázraky.

Lidé v Gaze mají pocit, že se na ně zapomnělo. Nevnímají téměř žádný tlak ze zahraničí na to, aby bombardování přestalo. Náš osud je nejistý. S izraelskou blokádou a restrikcí pohybu v pásmu Gazy od roku 2007 si jen těžko dokážeme představit, co nás čeká v budoucnosti.

Nevíme, co se bude dít dál. Bohužel ani není v našich silách to ovlivnit. Naděje ale nikdy neumírá a my tu naději mít nepřestaneme. Chceme žít v míru!


CARE International působí od roku 1948 v Izraeli a v Palestině. V posledních desetiletích, poskytuje CARE pomoc zejména těm nejzranitelnějším osobám. Většina z nich jsou ženy a dívky, které nesou hlavní břemeno konfliktu a chudoby.

CARE a dalších 33 mezinárodních organizacích nedávno zveřejnilo výzvu pro všechny strany konfliktu – k ukončení násilí a k okamžité dohodě na příměří. Přístup pro humanitární pomoc musí být zajištěn všemi stranami konfliktu, tak aby se co nejvíce zmírnilo utrpení místních obyvatel.

Originál výzvy v anglickém jazyce: http://care.cz/images/DOKUMENTY/Organizations_Call_For_Ceasefire_English.pdf

Výzva v českém jazyce: http://care.cz/cz/novinky/174-p

Zpátky k přehledu