20. září 2019

CARE & KLIMATICKÁ KRIZE

Jedna z největších nerovností současnosti je spojována se změnou klimatu. Nejvíce jsou zasaženi chudí a zranitelní lidé, kteří jsou ale za tuto klimatickou krize nejméně odpovědní. Na základě údajů Organizace spojených národů je 1 miliarda nejchudších lidí na světě (tzn. ti, kteří žijí s méně než 1 dolarem na den) odpovědna pouze za 3 % celosvětové uhlíkové stopy. Rozvojové země nesou na svých bedrech 80 % následků klimatické změny. V důsledku toho jejich obyvatelé čelí potravinové nejistotě a nestabilitě.

Ženy a dívky jsou závislé na místních přírodních zdrojích a jsou zranitelnější než muži vůči dopadům klimatické změny. To je způsobeno nerovnými sociálními a kulturními podmínkami, které ovlivňují přístup ke zdrojům, dělbu práce a podíl na rozhodování.

Stávka za klima, 20. 9. 2019, Staroměstské náměstí v Praze. Copyright: CARE ČR

Současné trendy globálního oteplování

V roce 2015 byla schválena Pařížská dohoda a znovu definovány cíle boje proti globálnímu oteplování: udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C. Současné národní plány na snížení emisí jsou však k udržení globálního oteplování pod hranici 1,5°C zcela nedostatečné a dokonce mohou v tomto století vést k vysoce nebezpečnému oteplení o 3°C!

Nepřijímání dostatečných opatření tváři v tvář důsledkům klimatické změny, jejíž dopady jsou kvůli nárůstu skleníkových plynů a globální teploty stále ničivější, povede k závažným následkům: například k nárůstu humanitárních krizí a nedostatečnému potravinovému zabezpečení lidí po celém světě.

Na to, aby se teplota naší planety nezvýšila o více než 1,5°C je zapotřebí obrovského úsilí. Zároveň je zapotřebí podporovat ty nejchudší a nejzranitelnější, aby se mohli dopadům klimatické změny přizpůsobit.

CARE se důsledkům klimatické krize začala věnovat v roce 2002. Od té doby tato krize rychle nabývá na rozsahu a závažnosti. Naším hlavním cílem je podpořit krizí zasažené chudé a marginalizované lidi, zejména ženy a dívky. Klimatickou změnou se proto zabýváme na všech úrovních a předáváme znalosti, které povedou ke globální změně.

Projektová manažerka CARE Karin Zaatari na Stávce za klima, 20. 9. 2019, Staroměstské náměstí v Praze. Copyright: CARE ČR

Klíčové požadavky

CARE vyzývá vlády, firmy, společnosti a další instituce po celém světě, aby se bezodkladně začaly zabývat klimatem:

1. Zlepšit národní klimatické plány a rozvoje strategií do roku 2020. Zavést více konkrétních opatření, které povedou k posílení genderové rovnosti a podpoří  nejchudší populace konfrontované s klimatickou krizí.

2. Přejít na čisté nulové emise, a to v souladu s limitem 1,5 °C, uvedeným v Pařížské dohodě.

3. Výrazně zvýšit finanční podporu ze strany vlád a dárců na opatření zaměřujících se na genderově spravedlivé klima a podporující chudé a zranitelné lidi v rozvojových zemích.

4. Usilovat o to, aby byla do všech klimatických opatření zároveň zanesena priorita rovnosti pohlaví.

 

Práce CARE a klimatická spravedlnost

Adaptace a odolnost

Klimatická změna je jednou z hlavních příčin extrémního a nepředvídatelného počasí. Způsobuje také větší počet přírodních katastrof, jež mají ničivý dopad především na zranitelné komunity žijící na globálním Jihu. Dalším nebezpečím je ničení a ztráta ekosystémů.

Aby CARE snížila zranitelnost lidí vůči klimatické změně a zároveň zvýšila jejich odolnost, zaměřuje se na vybudování adaptibility jedinců i komunit: schopnost přizpůsobit své chování, jednání, životní styl a strategie obstarávání si obživy v odpovědi na klimatickou změnu a její dopady.

CARE se zaměřuje na konkrétní komunity, jimž pomáhá snížit dopady rizik katastrof a adaptovat se na klimatickou změnu. Například od roku 2018 reaguje CARE na následky nenadálých výkyvů počasí a přírodních katastrof v oblasti Borana v Etiopii. Tyto následky zastihují místní komunity nepřipravené a mají tak devastační charakter. Problém CARE řeší podporou systému včasného varování a komunitních akčních plánů, které jsou vypracovány samotnou komunitou. 

Etiopie, copyright: Josh Estey

Gender

Ženy jsou častěji a vážněji zasaženy klimatickou změnou. Zároveň jsou ale schopny vyvinout kreativní a jedinečná řešení. Součástí řešení klimatické krize je podpora žen v získávání společenských pozic, na kterých mohou činit rozhodnutí a stát se vedoucími představiteli ve svých komunitách. Kromě toho CARE zastává názor, že všechny politiky, plány a postupy k řešení klimatické změny musí být genderově vyvážené. Viz příběh Hajdo, která se stala radní v Nigeru.

Madagaskar, Copyrigh: Josh Estey

Omezení globálního oteplování

Pokud se globální oteplování neomezí na 1,5 °C v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí  dle předpokladu Pařížské dohody, budou dopady klimatické krize stále ničivější a nezvládnutelnější, zejména pro rozvojové země, které se již tak potýkají s vážnými problémy.

Prostřednictvím rozvojových projektů se CARE zasazuje o omezení uhlíkových emisí vznikajících od spalování fosilních paliv až po odlesňování. Ve svých projektech podporuje přechod na obnovitelné zdroje a udržitelné zemědělství. Například v Gruzii přispívá k ekonomickému posílení venkovské populace prostřednictvím ekologicky udržitelných a obnovitelných zdrojů elektřiny za implementace nových technologií.

Zpátky k přehledu