28. srpna 2020

3 roky od masakru v Myanmaru: Rohingové zůstávají na rozcestí, bez vyhlídek na lepší budoucnost

V uprchlických táborech v Bangladéši stále čeká bez mála 1 milion lidí na spravedlnost a návrat do rodné vlasti

Psal se rok 2017, když byly stovky tisíc Rohingů nuceny opustit domovy a uprchly do regionu Cox’s Bazar v Bangladéši. V Rakhinském státě na západě Myanmaru zasáhla proti příslušníkům této etnické skupiny armáda. Tři roky poté stále čekají na spravedlnost. Většina z nich našla útočiště v největším uprchlickém táboře současnosti, ve kterém však často chybí přístup k základním potřebám i naděje na důstojný život.

Události letošního roku život Rohingů ještě výrazně zkomplikovaly. V důsledku preventivních opatření proti šíření koronaviru byl obyvatelům tábora znesnadněn přístup k externí pomoci. Na konci května pak Bangladéš zasáhl cyklon Amphan, který uprchlický tábor v Cox’s Bazaar zdevastoval. Zpustošené prostředí již tak přeplněného tábora znemožnilo jeho obyvatelům dodržovat jakákoliv preventivní opatření, riziko nákazy nemocí COVID-19 uvnitř komunit se tak mnohonásobně zvýšilo.

Konkrétní příběhy těch, kteří už tři roky čekají na lepší život, jsou však i přes nepřízeň osudu často synonymem pro statečnost, obětavost a neuvěřitelné odhodlání.

Snímek: Tapash Paul / CARE

Delder Begum, statečná matka s bolestivou minulostí 

V roce 2017 Delder opustila Maynmar a vydala se na cestu za bezpečím spolu se svou malou dcerou. Po příchodu do Cox’s Bazaar zamířily rovnou do místní nemocnice, léčba následků násilného konfliktu i nebezpečné cesty trvala dlouhých 65 dní. Delder s dcerou našly nakonec útočiště v Campu 14 v uprchlickém táboře, kde žijí dodnes.

“Když jsem opustila Myanmar, bylo mi pouhých 25 let. Za poslední tři roky jsem však zestárla nepoměrně času. Můj pohled na život, hodnoty a přání se změnily ze dne na den. Pořád se snažím vyrovnat se ztrátou manžela i synů. Zaměstnávám mysl a nacházím útěchu v práci pro naši komunitu,” vypráví Delder. Delder je jednou z nejaktivnějších členek týmu dobrovolníků na ochranu žen v nouzi v Campu 14, který je součástí programu CARE Bangladéš.

CARE se aktivně podílí na pomoci Rohingům již od počátku konfliktu v Myanmaru. Organizace distribuuje životně důležité potřeby do táborů, podporuje rozvoj infrastruktury, zřizuje vodovodní systémy i zdravotnická zařízení uvnitř osad a v neposlední řadě poskytuje psychosociální podporu místním obyvatelům. Do dnešního dne se pomoc CARE dostala k více než 200 000 lidem v Cox’s Bazar.

Snímek: Bithun Sarkar / CARE

“Jsem šťastná, když vidím, že má dcera zase chodí do školy a má tak šanci na normální život, vím že CARE se zasloužila o zlepšení našich životů tady v táboře,” říká Delder.

I přes veškeré starosti a strach z nejisté budoucnosti jsou životy Rohingů stále plné optimismu a naděje. Když procházíte stísněnými uličkami tábora, slyšíte zvonivý smích dětí hrajících si venku a radostné výkřiky mladých kluků hrajících opodál fotbal. V očích oddaných matek starajících se o malá batolata vidíte naději a odhodlání. Trpělivě čekají na lepší život, svobodu a návrat domů.

Zpátky k přehledu