20. březen 2017

Humanitární pomoc bude efektivnější, když do ní zapojíme ženy

Nová studie CARE ukazuje, že ženy nejsou jen oběťmi a pasivními příjemkyněmi pomoci.

Lidem postiženým katastrofami přírodního či politického rázu lze pomáhat efektivněji, pokud do této činnosti zapojíme ženy, říká humanitární organizace CARE. Dva roky vedla CARE rozhovory s více než 300 ženami, které pracují v humanitárním sektoru mj. v Jordánsku, kde pomáhají syrským uprchlíkům. Z rozhovorů se zrodila studie She Is a Humanitarian.

Ze studie vyplývá, že ženy nejsou jen oběťmi a pasivními příjemkyněmi pomoci, často se aktivně zapojují jako dobrovolnice do humanitární pomoci, organizují se v ženských spolcích, působí jako aktivistky a vůdčí osoby svých komunit, kterým pomáhají překonat krizi. V Jordánsku působí mnoho aktivistek z řad syrských uprchlic, které mají mix nejrůznějších profesních zaměření a politických smýšlení. Z uprchlic se zde stávají vůdčími ženskými osobnostmi a vzory komunit. Usilují o lepší ženská práva a jako dobrovolnice pomáhají svým komunitám vyrovnat se s traumaty utrpěnými v Sýrii.

Ženy a dívky však v Jordánsku i nadále čelí problémům. Ženám, které si hledají zaměstnání, ztěžuje situaci status uprchlíka s omezenými právy. K práci jsou často nuceny i děti, některé se dokonce uchylují k žebrání. Uprchlíci se v Jordánsku leckdy zdráhají ozvat, pokud zažijí nějaké příkoří, protože se obávají deportace nebo uvěznění.

 

Arwa al Hadíd. Foto: Mahmúd Šabíb, CARE

Arwa al Hadíd, která se v uprchlickém táboře Azraq stará o komunitu syrských uprchlíků, říká: „I já coby žena zde zakouším různé ústrky, v táboře se například nesmím pohybovat bez mužského doprovodu. Ale jsem přesvědčena, že zastanu stejně dobrou práci a vydržím stejný tlak jako muž. Ženám někdy hází klacky pod nohy samy ženy. Obzvlášť ty, které byly konzervativně vychovány. Tyto překážky můžeme překonat tak, že budeme mezi ženami šířit osvětu. Ženy si zaslouží více příležitostí, a to platí nejen pro syrské uprchlice.“

Syrské ženy se v Jordánsku stále více organizují a dávají o sobě a svých právech vědět. Odvážnější bývají ženy ze severních, urbánních oblastí Sýrie, které mívají vyšší vzdělání a liberálnější smýšlení. Ty se také častěji zapojují do humanitární činnosti a nebojí se kriticky hovořit o nedostatcích, například co se týče bezpečnosti a důstojnosti uprchlíků v Jordánsku.

Rawan Al A’war. Foto: Mahmúd Šabíb, CARE

Rawan Al A’war působí v Azraqu jako dobrovolnice, monitoruje potřeby uprchlíků a pomáhá s psychosociálními programy: „Žijeme ve společnosti, kde se ženy potýkají s pracovními omezeními. Abychom překonaly překážky, musíme stále dokola zdůrazňovat, jak důležité je, aby ženy směly legálně pracovat, zejména pak v humanitárním sektoru. Pobízím všechny ženy a dívky, které se chtějí zapojit do humanitární pomoci, aby to udělaly. Spousta lidí tu potřebuje pomoct.“

Projekty mezinárodních neziskových organizací na pomoc uprchlíkům by proto (nejen) v Jordánsku měly co nejvíce spolupracovat s místními ženskými organizacemi a naslouchat jejich zkušenostem.

CARE Česká republika vznikla v roce 2007 jako pobočka CARE, jedné z nejvýznamnějších mezinárodních humanitárních a rozvojových organizací. Celosvětová CARE byla založena v roce 1945 v USA s cílem pomoci strádajícím lidem v poválečné Evropě, včetně Československa. V letech 1946–1950 rozdala CARE v Evropě celkem 100 milionů balíků pomoci, které putovaly i do Československa. Organizace dodnes pomáhá těm nejzranitelnějším, zejména ženám a dětem: v roce 2016 podpořila více než 80 milionů lidí v 94 zemích světa.

Zpátky k přehledu