Novinky

13. srpen 2016

Oslava 70 let CARE: příběhy pomoci

CARE si připomíná 70 let od svého založení. I vy jste součástí naší dlouhé historie, přijďte si proto s námi připomenout minulé i současné příběhy pomoci.

Konání akce: 4. 10. 2016, 18:30 – 21:00 v Historickém sále Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2

NA AKCI SE MŮŽETE REGISTROVAT ZDE!

Slavnostní večer připomínající sedmdesát let pomoci lidem zasaženým válečnými konflikty, přírodními katastrofami, dopady klimatických změn a chudobou po celém světě se koná dne 4. října 2016 od 18:30 hod. v Historickém sále Novoměstské radnice pod záštitou Velvyslanectví USA.

CARE ČR oslavu pořádá jako poděkování svým partnerům, dárcům a příznivcům za podporu, kterou poskytují lidem v nouzi po celém světě. Součástí programu bude vernisáž výstavy fotografií „We CARE: příběhy pomoci ve fotografii’ v Galerii ve věži Novoměstské radnice a koncert jazzové pianistky a skladatelky Beaty Hlavenkové: skladatelka a vynikající klavíristka vystoupí se skladbami ze své druhé autorské desky Theodoros, jež je podmanivou směsicí moderního jazzu, vážné hudby a melodického písničkářství.

Během večera dále zazní příspěvky partnerů CARE – velvyslance Spojených států amerických v ČR, J. E. Andrewa Schapira, zástupců Ministerstva zahraničních věcí ČR z odboru Zahraniční rozvojové spolupráce a České rozvojové agentury. Slovo dostane také novinářka a fotografka Lenka Klicperová a pamětníci pomoci CARE v poválečném Československu. Večerem diváky provede herečka Anna Polívková.

Vstup na akci je volný, registrace je nutná kvůli omezené kapacitě sálu.

Více informací k programu večera najdete na www.care.cz. Žádáme vás o potvrzení vaší účasti registračním formulářem, nebo Tereze Herdové na tereza.herdova@care.cz či tel. 603 569 008.

Kontakt pro média: Ema Stašová, ema.stasova@care.cz , tel. 734 358 008

Organizace CARE Česká republika vznikla v roce 2007 jako pobočka CARE, jedné z nejvýznamnějších mezinárodních humanitárních organizací. Celosvětová CARE byla založena už v roce 1945 v USA s cílem pomoci strádajícím lidem v poválečné Evropě, včetně Československa. V letech 1946-1950 rozdala CARE celkem 100 milionů balíků. CARE dodnes pomáhá těm nejzranitelnějším, zejména ženám a dětem: v roce 2015 podpořila více než 72 milionů lidí v 90 zemích. Pro více informací viz www.care.cz.


 

13. srpen 2016

Výstava We CARE: příběhy pomoci ve fotografii

 

Kdy: 4. 10. – 16. 10. 2016

Kde: Galerie ve věži Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2

 

Výstava se koná v Galerii ve věži.

Otevírací doba:

út – ne 10 – 18 hod


Vstupné:

v souvislosti se vstupem na věž

plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 130 Kč

 

 

 

13. srpen 2016

Blog z Gruzie: Jak CARE pomáhá zaměstnávat ženy s hendikepem


Petra Antošová

Po roce fungování českého projektu CARE na podporu zaměstnávání a vzdělání žen s hendikepem v Gruzii jsem se na Kavkaz vydala na monitorovací návštěvu, abychom mohli zhodnotit výsledky projektu. Osoby s hendikepem jsou v Gruzii často odsunuty na okraj společnosti. Nevědí o svých právech a leckdy nejen že nemají přístup k zaměstnání, ale ani svobodu pohybu. Česká CARE proto podporuje vzdělávání a zaměstnávání hendikepovaných osob. Kromě komunitních setkání v průběhu roku nabízíme školení o právech lidí s hendikepem, možnostech využití sociálních a zdravotních služeb a školení zaměřená na rozvoj komunikačních a ekonomických dovedností.

Gr3Má návštěva Gruzie začala brzkého červencového rána. Sotva jsme opustili malebné Tbilisi, bylo mi jasné, že zbytek země je zcela jiný svět než ten „výstavní’, kterým je centrum hlavního města. Čím blíže okraji města jsme byli, tím více zchátralých paneláků socialistického ražení jsme viděli. Gruzínský venkov je také znatelně chudší, lidé se živí především drobným zemědělstvím. V Samtredii, která leží 200 kilometrů na západ od Tbilisi v regionu Imereti, mne čekal intenzivní den plný setkání. Navštívila jsem neskutečně houževnaté ženy, které již v devadesátých letech založily neziskovou organizaci pro zdravotně postižené, i mladé aktivisty, kteří bojují za práva mužů a žen se zdravotním omezením tím, že jezdí po vesnicích a vyvracejí mýty, jež o těchto lidech v komunitách často panují.

Představitelé městského úřadu ve městě Abasha, v němž český projekt také probíhá, měli velký zájem o to, jak je legislativa ohledně lidí se zdravotním znevýhodněním nastavená v Česku, a chtěli vědět například i to, zdali jsou všechny budovy úřadů u nás bezbariérové. Den jsme zakončili setkáním s vedením zemědělské kooperativy, jež díky podpoře z Česka zaměstnala čtyři ženy s hendikepem. Dvě z nich jsou na vozíku a další dvě trpí závažným onemocněním, které je před mnoha lety vyřadilo z pracovního procesu. Ženy se na mne šťastně usmívaly a děkovaly za možnost pracovat. Mohou si teď dovolit například koupi léků, které potřebují. „Nemusím se bát začátku školního roku, protože vím, že pro své děti budu moci letos koupit vše potřebné,“ řekla mi jedna z nich.

Den nato jsme se ve městě Senaki setkali se zástupci soukromých firem, které hendikepované ženy zaměstnávají. Zjišťovala jsem od nich, jaké jsou největší překážky spolupráce s lidmi s postižením, a překvapilo mě, jak moc je situace konkrétního jednotlivce závislá na mínění nejbližších. V Gruzii dosud přetrvává o lidech se zdravotním postižením řada negativních stereotypů. Nezřídka se stane, že členové rodiny brání styku hendikepovaných s okolím, protože se za jejich postižení stydí.

Řešili jsme proto, jakým způsobem pracovat s rodinami a komunitou co nejefektivněji a probírali jsme konkrétní nápady na zapojení osob se znevýhodněním do běhu firmy prostřednictvím sociálního podniku. Sociální podnikání je v Gruzii nový koncept a CARE je, i v rámci českého projektu, jeho průkopníkem. Během hovorů s místními jsem si připomněla, jak důležitá je diskuse a zapojení lidí z různých sfér společenského života: úředníků, podnikatelů, zemědělců, osob, kterých se znevýhodnění týká, i jejich nejbližších a společné hledání řešení.

Naše další cesta vedla do horských vesniček Ushafati a Nosiri, odkud pocházejí další ženy podpořené z našeho projektu. Navštívili jsme zde obě zapojené kooperativy. Jedna z nich se zaměřuje na zpracování lískových ořechů, které jsou pro tuto oblast typické, a druhá si díky projektu pořídila stroj na sušení a balení ovoce. Podpořené ženy mají na starosti obsluhu balících strojů a třídění, mytí a krájení ovoce.

gr1Dvě ze zaměstnaných žen mají mentální postižení a byly velice plaché. Přesto i ony velmi ocenily, že se mohou zapojit do projektu a být prospěšné. Obě oslovily majitele kooperativy dlouhou dobu před zahájením projektu. Nechtěly sedět doma a být na obtíž, chtěly něco dělat a nabízely proto dobrovolnou práci. A tak občas vypomáhaly ve sklenících, kde se pěstují jahody, ale tato práce na slunci a dešti pro ně byla příliš náročná. A tak pan majitel, jakmile se dozvěděl o projektu, vymyslel pro obě ženy lepší uplatnění. Ty teď při práci u strojů sedí pod střechou a mohou průběžně odpočívat.

Posledního dne mého pobytu v Gruzii jsme s energickou kolegyní Khatunou, která se od začátku své pracovní dráhy věnuje uprchlíkům a obhajobě lidských práv, navštívily českou ambasádu v Tbilisi. Po příjemném setkání s rozvojovým atašé, jehož jsme seznámily s výsledky projektu a dalšími plány české CARE v Gruzii, jsme se vydaly na rychlou prohlídkou staré části města. Bylo by mi líto, kdybych odjela bez toho, abych poznala Tbilisi alespoň „z rychlíku“. Městem protéká řeka Kura a svými mosty mi na chvíli připomnělo Prahu. Je obklopené kopci, ze kterých je úžasný výhled na městské panorama. Na jeden z nich se lze dostat kabinovou lanovkou. Město je plné kontrastů, staré domy a malebné uličky sem tam naruší moderní vysoká budova, která jako by sem spadla z vesmíru. Odpoledne jsme s kolegy z kavkazské CARE shrnuli své poznatky z monitorovací cesty a naplánovali budoucí aktivity na podporu hendikepovaných žen. Byly to velice intenzivní dny a z Gruzie jsem se vrátila se spoustou nápadů na nové projekty.

Toto jsme díky pomoci z Česka dokázali v Gruzii změnit:

  • 55 hendikepovaných žen získalo lepší pracovní příležitosti
  • 8 žen získalo pracovní pozici vhodnou pro hendikepované osoby

Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR v roce 2015 dotací ve výši 1 milion Kč. Více o projektu se dozvíte tady. Také si můžete přečíst příběh pomoci jedné z gruzínských hendikepovaných žen.

 

03. červenec 2016

Výroční zpráva CARE Česká republika 2015

Své úsilí jsme v roce 2015 soustředili především na Nepál, který zasáhlo ničivé zemětřesení. Nejstrašnější přírodní katastrofa v dějinách země si vyžádala tisíce obětí na životech a postihla v rozsáhlém měřítku infrastrukturu země. I díky solidaritě dárců z České republiky jsme mohli okamžitě zasáhnout a zmírnit dopady tohoto neštěstí.

Dlouhodobě se snažíme zlepšovat situaci také v dalších dvou zemích, které nově přibyly na seznamu projektů české kanceláře. Jsou jimi podpora uprchlíků z Jižního Súdánu v sousední Ugandě a podpora žen v Gruzii, které i přes hendikep usilují o ekonomickou samostatnost. Vždy je potěšující sledovat plnění našeho poslání v různých podobách a regionech.

Podobně pozitivní zprávy bohužel nemůžeme přinést z válkou sužované Sýrie. Po více než pěti letech ozbrojeného konfliktu ztrácejí mnozí z uprchlíků naději na brzký návrat domů a život v míru. Jejich zoufalství je nezměrné, stále potřebují naši pomoc a podporu. Jak v samotné Sýrii, tak i v uprchlických táborech v okolních zemích a na Balkáně, kde hledají útočiště. I v jejich situaci ale platí, že okamžitá a zacílená pomoc pro ně znamená nejen snazší zvládnutí krize, ale také novou naději, že zase může být lépe.

Usilujeme vždy o rychlou a efektivní pomoc. Balíky pomoci zasíláme už sedmdesát let na místa po celém světě, kde jsou lidské životy a zdraví v největším ohrožení. V roce 2015 byla tato včasná pomoc ještě důležitější než kdy jindy. Lidé postižení dopady války, přírodních katastrof a chudoby potřebovali naši bezodkladnou podporu, aby se v dlouhodobém horizontu dokázali sami s podobnými situacemi lépe vypořádat. Stále platí, že v mezní situaci jsou nejohroženější ženy, dívky a děti. Právě k nim je proto směřována pomoc CARE přednostně.

Jsme rádi, že vám můžeme na stránkách výroční zprávy představit výsledky naší práce: příběhy pomoci, solidarity a naděje.

Tisková zpráva ke stažení zde!

18. červen 2016

Co si přát ke Světovému dni uprchlíků

Na 20. června připadá Světový den uprchlíků. Ze slova uprchlík se v průběhu uplynulého roku stal strašák, kterého se někteří lidé obávají. Často jen proto, že mají málo informací o důvodech, proč tito lidé ze svých domovů utíkají a co si přejí.
Balkan foto
CARE dlouhodobě pomáhá uprchlíkům v Sýrii a okolních zemích, jako je například Jordánsko, a poskytuje jim podporu v uprchlických táborech. Prakticky všichni lidé na útěku nám opakují stejné přání: Aby už skončila válka. Aby se mohli vrátit domů. Aby bylo všechno jako dřív. U příležitosti Světového dne uprchlíků společně popřejme všem lidem na útěku, aby se co nejdříve mohli poklidně vrátit domů. Než k tomu dojde, je CARE připravená dále pomáhat.

Balkan Tessa Gough
Naše organizace nově působí také na Balkáně a v Řecku, kam proudí část uprchlíků ze Sýrie. „Šokovalo mě množství dětí, které jsem v táborech viděla,’ říká pracovnice CARE Tessa Goughová, která se specializuje na řešení naléhavých humanitárních krizí. CARE poskytuje nejohroženějším skupinám uprchlíků v Řecku, k nimž patří zejména ženy a děti či hendikepovaní lidé, potravinové balíky a hygienické potřeby. „Poptávka je hlavně po základních věcech, jako je balená voda nebo vlhčené ubrousky,’ dodává Goughová.

 „Syrským uprchlíkům byla v Jordánsku loni neustále omezována pomoc, lidem proto dochází trpělivost i naděje. Syřané tam nesmějí pracovat a po pěti letech konfliktu už vyčerpali veškeré své úspory. A co se dá v takové situaci dělat? Cesta do Evropy je strašně nebezpečná, ale když víte, že v Jordánsku máte nulovou budoucnost, chápu, proč takto riskují. Pokud máte pocit, že jste zahnáni do kouta, musíte něco udělat. Nepodporuji to, ale rozumím tomu.’

Balkánská trasa v číslech

  • V roce 2015 prošlo Srbskem téměř 580 tisíc uprchlíků a migrantů.
  • 52 % z nich byli Syřané, 28 % Iráčané, 13 % Afghánci.
  • Po uzavření balkánské trasy na základě dohody EU s Tureckem počet uprchlíků klesá.Do
  • Řecka od začátku roku 2016 přišlo 155 tisíc lidí, z toho 38 % dětí.

Jak pomáhá CARE v Řecku

  • Poskytuje příchozím lidem potravinové balíky a hygienické potřeby.
  • Zaměřuje se na nejzranitelnější osoby – ženy a děti, hendikepované lidi.
  • Organizuje pomoc dobrovolníků a venkovní program pro děti.
  • Doposud na tzv. balkánské trase pomohla téměř 100 000 lidí.

přispět zde. Děkujeme, že pomáháte s námi!