15. únor 2018

Mladí Syřané ztrácejí naději, chci to změnit

Mladý Syřan Mohammad (16) nyní žije v uprchlickém táboře Azraq v Jordánsku a říká: „Lidská historie dokazuje, že pár dobrých lidí může změnit svět. Já chci k takové změně přispět jako novinář.“ Přečtěte si jeho příběh:

„Náš útěk ze Sýrie byl trýznivý. Než jsme nastoupili na korbu náklaďáku, kterým se běžně vozí dobytek, ušli jsme 60 kilometrů. Pak nás čekala osmihodinová cesta k jordánské hranici. Během cesty jsem na čtyři hodiny ztratil svou sestru, to byl nejpříšernější zážitek mého dosavadního života.

Táta zemřel ve válce. Bylo mu jen 35 let. Viděl jsem ho umírat. Ztratili jsme nejen otce, ale i jeho bratry, mé strýčky Abdoa a Hassana, všichni byli v jenom domě. Jsem jediný syn, a tak se teď musím postarat o celou rodinu.

Máma je moje všechno. Podporuje mě a byla to právě ona, kdo mě postrčil, abych se účastnil aktivit s CARE a života v táboře. Povzbudila mě, abych se přidal k týmu časopisu z uprchlického tábora, a já teď doufám, že se jednou stanu novinářem.

Chci se stát novinářem hlavně proto, abych podal svědectví o utrpení, které jsme zažili během války. Druhým důvodem je moje snaha o zachování odkazu strýce Abda, který měl doktorát z arabštiny a vždy mě ve všem podporoval. Třetím důvodem je, že bychom se podle mě měli více zabývat myšlenkami a problémy mladých lidí.

Mladí Syřané to mají těžké. Když začala válka, jejich svět se od základů změnil a oni v novém prostředí nechtějí poslouchat rady starších nebo rodičů. Válka dramaticky proměnila životy mladých lidí a oni přestali důvěřovat autoritám.

Momentálně se připravuju na zkoušky v předposledním ročníku střední školy. Podle mnoha mladých je nám teď škola k ničemu, přitom mladý člověk bez vzdělání je jako pták bez křídel. Aby se mohli mladí lidé vyrovnat s válkou, potřebují pomoct tohle nastavení změnit.

V táboře se potýkáme s řadou problémů, ale nejvíc nás trápí, že nemáme žádné příjmy. Ve výsledku zkrátka děláme, co můžeme, abychom měli aspoň trochu lepší život. Úspěch má cenu zlata, ale důležitější než samotný úspěch nebo prohra je aspoň se pokusit něco dokázat.

Moje sestřenice, která byla zároveň mojí učitelkou, mě naučila, že lidská historie dokazuje, jak může hrstka dobrých lidí změnit svět. Já chci k takové změně přispět jako novinář. Chci pomáhat uprchlíkům a chci vidět, jak se jednoho dne vrátí domů.“

Foto: Mary Kate MacIsaac/CARE a Lenka Klicperová/CARE

CARE podporuje syrské mladé lidi, jako je Mohammad, v jordánském uprchlickém táboře i díky vaší pomoci. Děkujeme vám!

Zpátky k přehledu