06. prosinec 2017

Gruzie: „Ještě nás čeká spousta změn k lepšímu.“

Každý den budíček v šest hodin, pak úklid, nákup a cesta do práce. Darejan musí být v textilce Gvirila v městečku Samtredia dříve než ostatní, protože je zdejší ředitelkou.

Čeká ji náročný a únavný den, ale Darejan je zvyklá. Bere život takový, jaký je: plný strastí. Nikdy se ale nevzdává. Veškerý svůj čas věnuje hendikepovaným lidem. Kromě působení v Gvirile také vede Spolek hendikepovaných osob v Samtredii.

Bojovnicí už od dětství

Darejan (na fotce) se narodila jako hendikepovaná. Do 22 let neslyšela ani nemluvila, měla také problémy s chůzí. Nikdo kromě ní nevěřil, že by se mohla uzdravit. Když povyrostla, snažila se plnit si své sny a hledala možnosti léčby. „Když jsem byla v osmé třídě, začala jsem chodit do večerní školy a také na hodiny šití. V 19 letech jsem se přestěhovala do vlastního podnájmu a začala pracovat. Vždycky jsem se snažila být soběstačná.“

Darejan považuje za nejdůležitější podporu od rodiny. „Rodiče nikdy nedělali rozdíly mezi zdravými a hendikepovanými dětmi, nikdy mi neříkali, ať někam nechodím nebo něco nedělám.“ Právě díky životnímu elánu a přístupu rodičů je Darejan tak silná, že překonala překážky, které jí přineslo dětství i pozdější život. „Šikanovali mě a odstrkovali, v jeden moment jsem měla takovou depresi, že jsem ani nemohla normálně chodit a uzavírala jsem se do sebe. Pak jsem si ale řekla, že tomu nebudu věnovat pozornost.“ Teď pomáhá ostatním lidem s podobnými problémy, aby udělali totéž.

„Chci předávat zkušenosti.“

Darejan to nevzdala, ani když se její vnučka narodila s postižením, které jí bránilo v chůzi. Prodala svůj byt, aby rodině pomohla zaplatit lékařskou péči. „Lékaři říkali, že uzdravení není možné, ale já to přesto zkoušela dál. Každý den jsem ji nosila do školy, aby získala vzdělání, a díky tomu může dnes vést soběstačný život.“

Darejan pomohla mnoha lidem se zdravotním postižením k normálnímu životu, i těm, kteří ztráceli naději. „Pracovala jsem se dvěma mentálně postiženými dívkami, naučila jsem je šít a plést,“ vzpomíná Darejan. „Hodně jim to dalo a dnes žijí ve šťastných rodinách,“ dodává Darejan. Když založila Spolek hendikepovaných osob v Samtredii, často pomáhala lidem v zoufalých situacích získat zdravotní péči. „Znám několik lidí, kterým operace zachránila život, a my jim pomohli tuto operaci získat,“ říká Darejan.

I nyní hendikepovaní lidé Darejan často navštěvují, hledají u ní psychickou podporu. „Jednou za mnou přišel jeden mladík a vyprávěl mi o strachu, který cítí. Uklidnila jsem ho, když jsem mu řekla, že je to jen v jeho hlavě. Pochopil to.“ Není tedy překvapením, že nejčastější rada, kterou Darejan hendikepovaným lidem dává, je „buď aktivní, jdi ven mezi lidi a nevzdávej to“. Často také motivuje ostatní lidi, aby pomáhali těm s postižením.

„Začátek je vždycky těžký, ale člověk musí dokončit, co začal.“

Darejan založila podobnou firmu, jako je Gvirila, už v devadesátých letech a nakoupila pletací stroje pro ženy s postiženými dětmi a zdravotními problémy. Stroje však nedlouho poté zničili vojáci během války. Nezachoval se ani jeden.

O to rázněji se Darejan pustila do práce v Gvirile. Jde o malé družstvo podporované českou CARE, kde jsou zaměstnávány ženy s postižením. Darejan zde působí jako mentorka, lektorka, učitelka a kamarádka. Její energie motivuje ostatní ženy usilovně pracovat na své budoucnosti.

Ženy se v textilce rychle učí a Darejan má z jejich pokroku radost. „Přemýšlím, jak komunitu ještě víc posílit. Začátek je vždycky nejtěžší, ale já to jen tak nevzdám. Určitě nás ještě čeká spousta změn k lepšímu,“ uzavírá Darejan.

 

Textilní družstvo Gvirila v Samtredii v západní Gruzii zaměstnává 8 žen se zvláštními potřebami. Vyrábí se zde různé produkty, například uniformy, deky a zdravotnické oblečení. Gvirila se také stala místem, kam ženy si chodí popovídat, setkávat se s ostatními a sdílet své zkušenosti.

Projekt „Zvyšování kvality života a pracovního uplatnění pro ženy se zdravotním postižením v Gruzii“ byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Zpátky k přehledu