„Během posledních měsíců se vlády jednotlivých států dohadovaly, kdo je více zodpovědný za klimatické změny a kdo by měl snižování emisí platit. V tom samém čase trpěly vlivem klimatických změn milióny nejchudších lidí na světě. Oficiální vládní delegace se zatím chovaly, jako by na těchto lidech vůbec nesešlo,“ řekl Poul Erik Lauridsen, který vede oficiální delegaci CARE v Kodani. Lauridsen připomíná, že zatím nezaznamenal žádnou politickou vůli domluvit se na třech základních věcech podstatných pro lidi, kteří jsou klimatickým změnám nejvíce vystaveni. Jde o výrazné snížení emisí, konkrétní finanční závazky, které by dokázaly problém vyřešit, a přizpůsobení investic na pomoc nejvíce zasaženým lidem. 

Jsou to ženy, kdo nejvíce odnáší klimatické změny
CARE připomíná, že jsou to často chudé ženy, které nesou na svých bedrech negativní dopady klimatických změn. To ony mají na starosti obstarávání vody, dřeva na topení a péči o malá domácí zvířata. V mnoha případech jsou to ony, kdo zastává práci v zemědělství a snaží se potravou zabezpečit svoji rodinu. V těchto zemích není dostatek peněz, které by zaplatily nutnou adaptaci na již proběhlé klimatické změny.

Náklady na adaptaci musí tvořit samostatný rozpočet
Náklady adaptace jsou jednou z položek, o které se bude v Kodani diskutovat. Jejich výše závisí především na částce, kterou budou světové velmoci ochotny věnovat na snižování emisí. Funguje zde nepřímá úměra: čím měně peněz bude investováno do snižování skleníkových plynů, tím více se bude muset investovat do adaptace. Současná zpráva Světové banky odhaduje náklady adaptace v rozvojových zemích na 75 - 100 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2050. Podle CARE ale tato částka zdaleka nezahrnuje skutečné dopady klimatických změn v chudých zemích, nepočítaje nemateriální škody jako ztráty na životech, utrpení a poškození celého ekosystému.

„Cíl naší účasti na konferenci v Kodani je vybojovat co nejvíce peněz na adaptaci v rozvojových zemích,“ tvrdí Lauridsen a dodává: „Je nemyslitelné, aby peníze, které byly původně určeny na rozvojovou pomoc, byly najednou pouze přeoznačeny jako rozpočet na adaptaci. Je přece nesmysl, aby rozpočet určený na výstavbu nemocnic a škol pokryl i adaptaci na klimatické změny.“

Africké země se jasně vyjádřily, že opustí vyjednávání, pokud se vyspělé země budou snažit zapomenout na své sliby z minulosti. „I naše další zdroje z málo rozvinutých zemí potvrzují, že opustí jednání, pokud se nevezmou v potaz jejich požadavky,“ doplňuje Lauridsen.

Ve snaze posílit hlas nejvíce zasažených lidí na světě, posílá CARE do Kodaně deset svých zástupců ze zemí jižní polokoule. Všichni doufají, že práva a zájmy chudých lidí budou zmíněny také ve finální dohodě. 

Pro bližší informace ohledně delegace CARE v Kodani kontaktujte Marie Sisse Brown, CARE Danmark / +45 5372 7240 / sbrown(at)care.dk

CARE patří k světově největším mezinárodním pomocným organizacím: 14 500 spolupracovníků a spolupracovnic pracuje v téměř 70 zemích pro společnou vizi světa bez chudoby. CARE se může pyšnit více než šedesátiletou zkušeností na poli pomoci v nouzi a rozvojové spolupráce. Má poradenský status i u Spojených národů. Je nezávislá politicky i svým světovým názorem. Sídlo mezinárodní pomocné organizace je Ženeva.